Časopis Umělec 2008/1 >> Když Taliban… Přehled všech čísel
Když Taliban…
Časopis Umělec
Ročník 2008, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Když Taliban…

Časopis Umělec 2008/1

01.01.2008

Spunk Seipel | protest | en cs de es

Když Taliban koncem roku 2000 v Afgánistánu oznámil, že budou zničeny sochy Buddhů v Bamiyanu, světem šla vlna protestů. Obzláště kulturní scéna ve všech západních zemích byla otřesena a bezmocnými apely na Taliban se pokoušela ničení zabránit. Povážlivé na tom bylo, jak nepatrné byly v kulturní oblasti protesty proti stálému porušování lidských práv Talibanem. Ale osud dvojice Buddhových soch v odhlehlém údolí Afgánistánu, které na vlastní oči vidělo jen pár rozptýlených hippies v 60. a 70. letech na cestě do Indie, uměl pohnout srdcem člověka ze západní kulturní scény víc, než diskriminace, mučení a zabíjení milionů lidí. Toto rozčilení podpořila často velmi povrchní představa o buddhismu. Na pobřeží poloostrova Burrup blízko města Dampier v severozápadní Austrálii se stále ještě nachází jeden z nejstarších známých uměleckých výtvorů lidstva vůbec. Do tisíců žulových bloků byly vytesány obrazy zvířat a mytických postav. Odborníci se domnívají, že nic srovnatelného nikde neexistuje a že význam těchto skalních rytin je na úrovni jeskynních kreseb ve francouzském Lascaux. Teď však musí část těchto děl ustoupit před rozšířením průmyslového komplexu. Konzervativní australský ministr životního prostředí Malcom Turnbull vydal společnosti Woodside Petroleum, gigantu těžícímu ropu a zemní plyn, povolení k odstranění skalních rytin, aby firma mohla rozšířit svá zařízení pro sklad a nakládání zemního plynu. Ve hře jsou miliardy z vývozu zemního plynu do Japonska a Číny. Jedno z největších světových těžišť zemního plynu leží vedle poloostrova. Těžební gigant Rio Tinto k tomu v Dampieru nakládá na lodě železnou rudu. Oranžový kovový prach pokrývá okolí a poškozuje také skalní rytiny, což ovšem jak Rio Tinto, tak vláda Západní Austrálie popírají. Roku 1868 byla velká část původních obyvatel poloostrova Burrup zavražděna. Potomci toho mála, kdo přežili, se teď brání částečnému zničení své „bible“ a jsou na to skoro sami. Kultura a umění původních obyvatel nejsou v Austrálii hodnoceny příliš vysoce. Také v Evropě a v Americe se lidé zajímají maximálně o hudební nástroj didgeridoo praobyvatel tohoto kontinentu. Kompromis, postavit potřebné zařízení v jiném, 40 km jižně ležícím průmyslovém komplexu, a tak skalní vyobrazení domorodců zachránit, byl z důvodu vysokých nákladů pro firmu odmítnut. Firma vydělává mnoho set milionů ročně. Skály budou zřejmě odtrženy a skončí na hromadě odpadu. Stejně jako ty, které byly odstraněny při stavbě prvního komplexu v šedesátých letech. Od té doby leží blízko zařízení pro zpracování plynu, nechráněné před zloději a vandaly, za rozbitým plotem, světem zapomenuté. V tomto stavu a na tomto místě neslouží ani kultovním účelům původních obyvatel, ani vědcům, kteří by z nich mohli získat nějaké poznatky. V Egyptě byl při budování Asuánské přehrady s mezinárodní pomocí, navzdory vysokým technickým a finančním nákladům, mimo jiné přesunut chrám z Abu Simbelu. V Evropě a v Americe se sbírají peníze na rekonstruování zničených Budhových soch v Bamiyanu. V Austrálii bude však v roce 2007 kvůli několika milionům dolarů zničeno jedno z nejvelkolepějších a nejstarších uměleckých děl lidstva a zdá se, že to nikomu kromě původních obyvatel nevadí. Na kulturní scéně západních zemí se neprotestuje. Příklad Buddhových soch ukazuje, že důvodem nemůže být, že Dampier je velice vzdálené místo. Je snad obava z nedostatku surovin i na kulturní scéně větší než starost o umělecká díla? Není tomu prostě tak, že je pro nás umění původních obyvatel něco cizího a že důvod našich protestů je volen vždy velmi subjektivně? Co je už pár skalních rytin v buši proti těmto milým, přátelským obličejům Buddhy. A není lehčí protestovat proti šílenému Talibanu, než proti firmě, která svojí činností koneckonců přispívá k plynulému fungování naší společnosti? Zde je zřejmě důvod, proč tento barbarský akt nikoho na kulturní scéně nezajímá. Mělo by to být pro nás všechny pohnutkou k uvažování o tom, jak se stavíme k umění jiných kultur a jak vážně mohou být brány naše bouře rozhořčení namířené proti Talibanu. Protesty proti australské firmě obchodující s rudou a zemním plynem by v každém případě bývaly měly větší šance na úspěch.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
(Li duo finti Zingani Comedia), Podle scénáře č. 32 ze sbírky scénářů komedie dell' arte od F. Scallz (Flaminio Scala: Il...
Více informací...
4,83 EUR
6 USD
Kniha byla součástí výstavy SVÁTEK PRÁCE. Texty Martina Zeta s předmluvou Miloše vojtěchovského.
Více informací...
11 EUR
13 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.