Časopis Umělec 2005/2 >> Vernisáže Přehled všech čísel
Vernisáže
Časopis Umělec
Ročník 2005, 2
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Vernisáže

Časopis Umělec 2005/2

01.02.2005

Spunk Seipel | rituály | en cs de

K uměleckému provozu to prostě patří: na vernisáži se lidé setkávají a získávají kontakty. Vlastní důvod akce – totiž zahájení nové výstavy a prohlídka děl – často ustupuje do pozadí. Pro většinu návštěvníků je to nudná rutina. Pořád je ale naděje, že zažijeme něco zvláštního.

O vernisáži se často hovoří jako o události. Vývoj těchto událostí ukazuje také posun ve vnímání umění. Jak říká legenda obchodu s uměním Paul Maenz, pokud měla ver- nisáž v šedesátých a sedmdesátých letech několik desítek návštěvníků, byl to úspěch. Dnes ale nikoho nepřekvapí, když přijde desetinásobné, někdy až stonásobné množství lidí.
K tomuto vývoji přispívají kromě nového ohodnocení mladých umělců i důležité změny, jež iniciovali například galeristé v Berlíně v devadesátých letech. Kunsthistorickým proslovům a povinnému jazzu je konec. Lidé si povídají u piva a DJ za mixážním pultem odbourává zábrany. Umělecké dění dodnes ovlivňují ideje galerijních legend, jakou je třeba berlínská galerie Berlin-Tokio, která v druhé polovině devadesátých let konečně proměnila vernisáže v párty.
Mnohé instituce naopak víceméně dodržují tradiční rituály, například Kunstverein Wiesbaden, ale i galerie jako je Lothringer Laden v Mnichově. Proslov zasvětí návštěvníky do vystavovaného umění, je jim představena kontaktní osoba. Vernisáž nadále slouží jako důležité místo pro uzavírání obchodů a získávání kontaktů.
Otevření výstavy bývá zřídka námětem uměleckých děl. Ano, více než deset let známe distancované obrazy Alexe Katze a slavnou instalaci Edwarda Kienholze v Berlinische Galerie. Ale dnes? Možná Tino Seghal? A dále? Za zmínku by snad mohlo stát něco od Johna Bocka, Jonathana Mense nebo Joepa van Lieflanda. Jinak se na umělecké scéně posledních desetiletí nic podstatného neobjevilo.
Možná je to tím, že kritika ovlivňuje umělecký provoz a jeho mocenské struktury spíše omezeně, a to se týká i kritických umělců. (Odhlédneme-li ovšem od takových výjimek, jakou byla snadno kritizovatelná výstava Flick-Connection z minulého roku.)
Úplně jinou pozici zaujímá Poison Idea, což je spolupráce Bandura Burwitze (*1971) a Christofa Zwienera (*1972). Dosud předvedli čtyři performance, jejichž výchozím bodem se stala vernisáž a kterými zároveň tematizovali výstavní prostor. Návštěvníci se stávají součástí jejich akcí a více či méně nedobrovolně spoluúčinkují. Umělci zároveň naplňují jejich touhu po vzrušení, po neobvyklých zážitcích, vytvářejí tlak očekávání, který obsahuje i jisté množství strachu.
Poison Idea zkoumají hranice možností, které vernisáže nabízejí, a troufají si jít do extrémů. Důležitým předpokladem jejich práce je pojetí vernisáže jako párty, kde je k dispozici hudba a pivo.
Na své první akci v květnu 2003 postavili v projekční místnosti Vysoké školy výtvarného umění v Braunschweigu menší místnost z překližky. Jednu stěnu během večera nejprve nepozorovaně, ale později stále znatelněji zezadu posouval vysokozdvižný vidlicový vozík. Po čtyřech hodinách se taneční plocha zmenšila na úzkou chodbu, v níž se nedalo vydržet. Oslava skončila, protože společnosti chyběl potřebný prostor.
O rok později, v červnu 2004, přinesli do Offspace „Elektrohaus“ v Hamburku nad bar a dýdžejský pult krabici, z níž ventilátor vyfouknul 11 000 much. Publikum znechuceně prchlo z místnosti.
Třetí akce proběhla na podzim 2004 v Kunsthalle Faust v Hannoveru. Deset rockerů, nalezených přes inzerát, vtrhlo na párty, aby v několika minutách rozmlátili všechno nacimprcampr a vyhnali návštěvníky z galerie.
Při nejnovější akci v lednu 2005 v galerii Olaf Stüber v Berlíně shromáždili pot návštěvníků v galerijním prostoru a naplnili jimi pokojovou fontánku na stole v zadní místnosti galerie, která sloužila také jako bar. I tady byli mnozí znechuceni, když viděli vlastní pot smíšený s potem ostatních návštěvníků tryskat z fontánky.
Provokací byla už sama instalace – zurčící strojek mezi oddělenými stěnami, který bylo výkladem vidět z ulice. Většina berlínských galerií tehdy sázela na snadno stravitelné, ale o to lépe prodejné umění.
Poison Idea učinili z vernisáže skutečnou událost, nejen tržiště kontaktů a názorů. Právě skrze „neprodejnost“ vlastních akcí agresivně tematizovali mechanismy uměleckého provozu. Zároveň ale stále znovu překvapují tím, jak otevřeně ukazují strukturu svých akcí. Vidlicový vysokozdvižný vozík je stejně nenápadný jako kompresor, který odsává pot a srážející se vodu z těl návštěvníků. Neskrývají, hrají s otevřenými kartami. Důležité je, že Burwitz a Zwiener naplňují podmínky událostí (events), když vytvářejí zvláštní večer, a zároveň tyto rituály násilnými prostředky ničí a ruší. Vernisáž zde není rutinním provozem, ale sama se stává tématem.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
1995, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
669,60 EUR
807 USD
Mask, 2005, etching, 39,5 x 27 cm
Více informací...
160 EUR
193 USD
Pencil Drawing, 21.5 x 28 cm
Více informací...
216 EUR
260 USD
Mars 2006. 160 p. dont 1/3 serigraphie / almost half in silkreen/ made by slave handing / 600 grammes. 22 X 31 X 1,5 cm / Couv....
Více informací...
40 EUR
48 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.