Časopis Umělec 1997/5 >> Kulturní tunel Přehled všech čísel
Kulturní tunel
Časopis Umělec
Ročník 1997, 5
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Kulturní tunel

Časopis Umělec 1997/5

01.05.1997

Lenka Lindaurová a Jeroným Janíček ml | kriminalita | en cs

Kulturní tunel

V současné době, kdy si výtvarná obec jen těžko shání sponzory na nejrůznější projekty a stát finance na kulturu nemá, nám zbývá jen vzpomínka na prošustrované miliony, které donedávna měl k dispozici bývalý Český fond umění (později přetransformován v Nadaci ČFU). Je pravda, že fond shromažďoval takzvané proklaté peníze pocházející z velkých komunistických zakázek, ale také z povinných odvodů z prodeje výtvarných děl a ze zisků vlastních výrobních úseků. Po revoluci měl zhruba 60 až 70 milionů na účtu a vlastnil 20 velmi zajímavých nemovitostí, o kterých ještě bude řeč.

O peníze se samozřejmě zajímali „staré kádry“, ministerstvo kultury („výtvarníci by to stejně rozházeli“), pak také noví revolucionáři, kteří viděli smysluplnou možnost, jak se opravdu starat o výtvarné umění prostřednictvím grantů, stipendií atd., a nakonec i šikovní tuneláři. Kdo měl úspěch? Odpověď je zřejmá.

 

Kapitalizace fondu

Bohužel, vítr na účtu fondu se honil v letech porevolučních vlastně legálně. Všechny transakce včetně pro fond naprosto nesmyslných smluv probíhaly se schválením správních rad. Ve fondu se vystřídalo celkem 7 ředitelů a ve správních radách zasedali často velmi naivní umělci. Málokdo z nich tušil, co se vlastně děje.

Největší odliv peněz z fondu se odehrál v letech 1992-1995 před transformací v nadaci. Uveďme některé zajímavé aktivity tehdejších funkcionářů. Vznikl například nápad kapitalizovat všechny kulturní fondy do formy Kulturního trustu. Za touto myšlenkou se skrývali například Marek Šoltés z První investiční a profesor Halík, tehdejší prorektor VŠUP spolu s ministerskými úředníky. Fond od této cesty nakonec ustoupil, avšak „kapitalizaci“ provedli jiní. Výhodné smlouvy na „rozebrání“ výrobních úseků (slévárna, keramická dílna, výroba moduritu, výroba architektonických modelů) uzavíral jeden z nechvalně proslulých ředitelů, Jiří Slunéčko. Jiné nepochopitelné smlouvy uzavírala taktéž ředitelka Jiřina Slámová (ve funkci byla od 1.1.1993 do 9.10.1994).

 

Likvidace

Na začátku roku 1993 se začal podle usnesení správní rady likvidovat podnik Dílo. Již na počátku bylo jasné, že likvidace prováděná v souladu s rozhodnutím správní rady firmou Ecoexplain neprobíhá. Proces této likvidace přímo ohrožoval majetek podniku Dílo. Za nikdy neprovedenou činnost si firma Ecoexplain účtovala nejméně jeden rok 100.000 korun měsíčně. Jako termín likvidace byl určen prosinec 1993, posléze byl prodloužen do března 1994. I přes hrozící smluvní pokutu firma svým závazkům opět nedostála. Jak dosvědčuje archivovaná korespondence správní rady ČFU, jejího předsedy ředitelce fondu Jiřině Slámové, byla ředitelka několikrát dotazována na průběh likvidace, respektive jejího ukončení. Marně. Z nepochopitelných důvodů ředitelka neprovedla základní opatření, vedoucí k řádné likvidaci podniku Dílo. Mimo tuto povinnost je třeba zdůraznit, že členové správní rady na narůstající problém nebyli ředitelkou fondu nikdy upozorněni, naopak celá tato skutečnost byla bagatelizována. Ředitelka Slámová ani nepřistoupila k vymáhání nemalé smluvní pokuty ve výši okolo 2 milionů korun. K věci je třeba ještě pro úplnost dodat, že zcela bez smluvního podkladu byla ještě v červnu 1994 poskytnuta ředitelkou Slámovou likvidátorovi na jeho účet částka 2 miliony korun bez jakýchkoli kontrol užití těchto částek a bez možnosti s tímto účtem jakkoli disponovat.

Během likvidace Díla bylo založeno (opět schváleno všemi činovníky) Dílo s.r.o., kam se převedlo 67 milionů korun a které neoprávněně užívalo i některé objekty Díla, ačkoliv právně nebylo jeho nástupcem.

Možnost, že nadace byla vytunelována bývalými správci fondu a spolupracujícími firmami potvrdila současná ředitelka nadace a jednatelka Díla s.r.o. Dagmar Baběradová slovy: „Věřím, že za tím byl záměr, ale nemohu to dokázat, dokud nenajdu všechny usvědčující materiály.“ Když nastoupila na místo jednatelky podivného Díla s.r.o., bylo na jeho účtu celkem 1.700 korun. Zbývajících pětašedesát milionů je nenávratně pryč. Dílo s.r.o. se zřejmě „tunelovalo“ a zisky přitom nevykazovalo žádné.

 

Ukrajinská odbočka

Pikantní na celém příběhu je i založení dceřinné společností Díla s.r.o. – firmy Trigen, která si pořídila hotel v Užhorodu a celní sklady. Prokazatelně se tak na Ukrajině utopilo bůhvíkolik milikónů, aby nakonec Dagmar Baběradová podíl Díla s.r.o. raději velmi nevýhodně prodala a zbavila se tak neprůhledných obchodů na Ukrajině. „Snažila jsem se podíl v Užhorodě i s tímhle zapeklitým hotelem a celními sklady prodat. Vůbec se s námi nebavili, dělají si tam, co chtějí.“

Likvidaci díla nakonec provedl během rekordních dvou měsíců ing. Jaroslav Větrovský a jeho firma ASC na konci roku 1994. Tím byla splněna podmínka zákona pro převod fondu v nadaci.

Bohužel pan Větrovský způsobil zřejmě také rychlý pohyb na účtech fondu, respektive nadace. V nedávné době podala nadace na pana Větrovského trestní oznámení. Je obviněn z nedostatečného informování správní rady o peněžních transakcích fondu, nedoložení přímých výběrů a úvěrů, poskytovaných v neprospěch podniku. Pan Větrovský podle posledních informací pravděpodobně vyjde z celé causy bez sebemenšího škrábnutí. Důkazy shromážděné nadací jsou nedostatečné, vinu nelze s jistotou prokázat. Hospodářská kriminálka dává od případu ruce pryč, a to i přesto, že se ředitelka Baběradová odvolala, celý případ nejspíš skončí u obchodního soudu. Zajímavé je, že dodneška existují některé podniky a prodejny díla, ale náhle patří soukromým osobám.

 

Rozdávání baráků

Bývalý fond před transformací vlastnil prokazatelně nejméně 20 nemovitostí, mezi nimiž byly i velmi výnosné budovy, jako pension Malta v Karlových Varech, Mánes, Fragnerova galerie či ateliér Šaloun v Praze, dům v Brně, Hradci Králové ad. Na základě naprosto nevýhodných smluv někteří ředitelé připravili fond o zisky, které šly do kapes jiných. Právě zmiňovaný ateliér Šaloun ve vilové čtvrti ve Slovenské ulici v Praze patřil k nejlukrativnějším a nejhodnotnějším nemovitostem. Současným nájemcem na dobu 35 let je sochař Adler, který si v prostorách vilky zřídil jakýsi velkosklad elektroniky, místo aby ji rekonstruoval, což byla podmínka smlouvy. Podle paní Baběradové zde byla uzavřena jedna z nejhorších smluv, za kterou je zodpovědný také pan ředitel Slunéčko.

Hotel Malta na karlovarské kolonádě byl také původně pronajat s „výhodou“. Nájemník, pan Štyndl, měl za pět let nájmu zaplatit přes 10 milionů korun s tím, že nájemné bude upraveno podle míry investic písemným dodatkem. Žádný však neexistuje. Nájemce navíc zatížil – se souhlasem majitele – objekt hypotékou, kterou nesplácel. Výsledek výhodného nájmu byl ten, že místo „očekávaných“ výnosů z výhodné nemovitosti dlužil pan Štyndl fondu více než osm milionů. Hypotéku zaplatila nadace (3,8 milionu korun) a ušlé zisky zase proudily jinam. Také na pana Štyndla se má údajně podat trestní oznámení, říká paní Baběradová po třech letech. S nynějším nájemníkem prý nejsou problémy. Kolik ovšem Malta přináší nadaci dnes, nevíme.

 

Mrtvola

Současné příjmy nadace (převážně z nemovitostí) činí zhruba 10 milionů. Tři roky starý propočet však připouští při dobrém využití majetku výnos až 24 milionů. Nejzajímavější budova nadace – Mánes – je dodnes otázkou soudního sporu s původním majitelem –  Spolkem výtvarných umělců Mánes. Proto se s investicemi na rekonstrukce objektu čeká, avšak rozhodně nic by nemělo bránit výnosnému pronájmu a koncepčnějšímu výstavnímu programu. Mánes je však bohužel už dlouho téměř mrtvou budovou, kam se člověku nechce na kafe, natož na výstavu.

Z příjmu 10 milionů odchází zhruba 5 milionů na granty výtvarníkům, architektům, časopisů, projektům, galeriím. Kdyby však fond hospodařil poctivě a efektivně, zbylo by na umělecké projekty mnohonásobně víc.

Vše je zdánlivě normalizováno a uvedeno jakžtakž do pořádku. Kdo je však zodpovědný za mnohamilionové ztráty, by neměl zůstat opomenut. Nebo je tady všem všechno jedno?

(Také příště budeme pátrat, co se stalo s konkrétními domy, co dnes dělají bývalí ředitelé fondu, kdo vlastní bývalé dílny a kde hnijí některé obrazy.)

 

                                                                            






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Nové rozšířené vydání |||| 400 str. || Doslov a grafická úprava: Ivan Mečl || Redakce a ediční poznámka: Lenka Vítková ...
Více informací...
8,80 EUR
10 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
255 USD
2004, 30.5 x 23 cm (7 pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
1 788 EUR
2 071 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Kyjov 36-37
407 47 Krásná Lípa

 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková
gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl
ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.