Časopis Umělec 2006/1 >> TRENDY Přehled všech čísel
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

TRENDY

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Spunk Seipel | commentary | en cs

Umělecká scéna je podivná. Téměř každý rok vyhlásí nový trend, jako by chtěla dohnat rychlost světa módy. Ten, kdo trend rozpozná první, je zahrnován obdivem. A abychom se nestali staromódními, je třeba trend rychle využít a opustit ještě dřív, než dosáhneme skutečného cíle. Ještě včera to byli Becherovi studenti (jen neradi na to vzpomínáme, ale Ruff, Struth, Becker a Gursky byli ještě nedávno „hvězdami“ mezinárodního formátu). Předtím, či možná zároveň, epigonové Wolfganga Tillmanse (na jehož jméno si nyní už nikdo nevzpomene), v současné době takzvaná Lipská škola (ale dnes už je trapné znát více jmen než Neo Rauch). Nějakou záhadou se k tomu připletlo i video a Young British Artists. Momentálně není jasné, zda teď přijdou na řadu kresby či plastiky. Někteří z galeristů jdou najisto a vystavují obojí.

Přestože ceny několika vyvolených stále rychleji stoupají, pořád se najdou reptalové, kteří varují před potenciálním kolapsem trhu. Studenti, jejichž ateliéry na akademii sběratelé vykoupili dříve, než doschla barva na plátnech, nemluvě o těch, kteří studium už dokončili a neměli žádnou možnost rozvíjet se, ve velmi krátkém čase vyhoří. Reptalové na to upozorňují, jako kdyby byla nějaká katastrofa, když student může žít ze svého umění. A i když to některým z nich nevydrží, můžou si aspoň říkat, že zažili pěkné časy. Nikdo jim přeci nemůže zaručit, že by se stali lepšími umělci, kdyby si na barvy a plátna vždycky vydělávali prodejem bot.
Ale hypem nejsou zmítáni jen jednotliví umělci či školy. Objektem sběratelských spekulací se stávají celé oblasti. Na počátku devadesátých let to bylo Rusko, které trhu poskytovalo dostačující, se západem kompatibilní zboží, a přitom byli dost exotičtí, aby znuděným boháčům v západních metropolích dodali něco zajímavého do obýváku. Na krátkou dobu se srdce sběratelů ohřála v Latinské Americe, pak se pod vlivem Documenty 11 a Okwui Enwezora pustila do Afriky a nakonec zamířila do Asie a především do Číny. Místo aby sběratelé apelovali u svých obchodních partnerů na lidská práva, stačí mnohým za důkaz demokratického smýšlení, když vykoupí ateliér šangajského umělce, který maluje, jako kdyby vyrostl v New Yorku. Umění konejší špatné svědomí.
Jako věčná připomínka rozmachu sběratelství slouží osud Neue Wilden z Německa. V krátkém čase byli dokonale využiti mezinárodně působícími galeristy a dnes jejich díla zabírají skladiště muzeí a sběratelů, jelikož všechno to malované haraburdí se dnes už nedá ani prodat, ani vystavovat. Rozhodně ne za tehdy zaplacené ceny.
Přitom jsou to nezřídka právě ti nejvíc ukřičení a lamentující, kdo jako první vstupují do nekončící hry na vytváření trendů. Je jedno, zda jsou to galeristé, sběratelé, aukcionáři, kurátoři, žurnalisté, či umělci. Má ale logiku sbírat poměrně mladé umění a pak muset zase hledat nové objevy? Sběratelé současného umění nevykazují ani tak kvalitu jednotlivých uměleckých děl, jako spíše nasbírané kvantum a to, kdo první sbíral toho kterého umělce. V popisech slavných sbírek je nezřídka na prvním místě uváděno, kolik sběratel koupil uměleckých děl, pak v kolika skladištích a muzeích jsou uložena, a teprve na závěr zazní pár jmen. Co všechno má sběratel v prázdných továrních halách uskladněno, neví ani on sám.
Hype má něco do sebe, protože vlivem veřejně známých cifer pošetilého uměleckého trhu se o umění zajímá stále více lidí. Zároveň ale umění odnímá něco exkluzivního. A jelikož se tím z umění stává něco obyčejného, co je srozumitelné i nezasvěceným, ztrácí svou mocenskou základnu, což se nikomu nelíbí a všichni hledají viníka, který tyto spirály trendů roztočil.
A ačkoli se přitom vzájemně překřikují a ukazují jeden na druhého, přesto z tohoto systému profitují, a je-li právě třeba zúčastnit se například neustále větších a nově zakládaných veletrhů, tak také pilně spolupracují. Obviňují se však všichni: umělci, sběratelé, aukční domy, galeristé, žurnalisté a pořadatelé uměleckých veletrhů a přehlídek umění. Nejbizarnější je, když sám úspěšný umělec naříká, že cena jeho děl stoupá. Dobrá, nakonec přiznává, že ho tíží hlavně obava, že v příštím roce jeho ceny poklesnou, a on musí ještě doplatit za druhé Porsche. Každopádně se člověk diví, proč si právě ti profitující nejvíc stěžují na vzestup cen a hon za trendy.
Místo aby se radovali, že vůbec ještě existují lidé ochotní vydat peníze za umění, či si přinejmenším prohlédnout nějaký pochybný umělecký návrh na výstavě, jenom remcají a nadávají. Přitom se vůbec nehovoří o těch umělcích, kterým se nedaří ani v nejmenší míře žít ze své práce. Mlčí se o těch, kteří celé roky hledají vlastní jazyk a výraz. Jsou to hlavně oni, kdo se staví proti určitým trendům v umění. Jsou to většinou právě ti tiší, kteří se beztak nehodí k velkohubému uvedení na trh mezinárodního uměleckého provozu, a kteří jsou přesto substancí, z níž umění žije. Jsou kreativními „podavači“, z jejichž řad se rekrutuje těch několik, co mají úspěch. A to platí ve všech oblastech uměleckého provozu. Sebevykořisťování není tématem jen pro umělce. Stejně tak mnoho galeristů rozhodně vynakládá víc úsilí, než aby se někdy v budoucnosti mohlo vyplatit. A někteří sběratelé podporují umělce, o nichž vědí, že to nikdy daleko nedotáhnou, a sběratelé tím své slávě prospějí spíše jako jejich případní objevitelé.
Umělecký provoz však musí naživu udržovat všichni zúčastnění, bez ohledu na to, jak moc si stěžují. Zájem těch několika málo skutečných sběratelů se nesmí nikdy vyčerpat, zejména kvůli tomu, že i v Evropě veřejné zdroje poskytují stále méně peněz. A to jde jedině vytvářením nových trendů. Z historického pohledu to není nic nového. Vzpomeňme si, jak často se trendy střídaly v období klasické moderny: expresionismus, kubismus, dadaismus, nová klasika, surrealismus, atd. A to jsou jen ty styly, které si pamatujeme. Také Rembrandt musel zažít situaci, kdy jej předběhli mladší současníci.
Nicméně problém zrychlení při vyvolávání nových trendů v umění je, že nemluvíme o designu či o kuchařském umění, ale o záležitosti, jež nám slibuje vyšší hodnoty. Když se pokoušíme zdůvodnit materiální hodnotu uměleckého díla, jež člověk ostatně nepotřebuje k přežití, namlouváme si, že v určitých souvislostech jistě musí být luxusním zbožím. Faktem ale je, že o takzvaných vyšších hodnotách už nikdo příliš nemluví. Tak třeba nedávno v televizní diskuzi po přehlídce Art Cologne v německé televizi sběratelé jako Harald Falckenberg z Hamburku či galeristky jako Tania Grunert z New Yorku tlachali výhradně o podružnostech, jakými jsou nová auta některých umělců, či odpovídali na otázky ohledně programu galerie stylem „prostě dobrý“. Takhle se člověk snadno dostane z nepříjemné situace. Konkrétní nebyl nikdo, dokonce ani při základních sděleních o shromážděném a prodaném umění. Konkrétní či abstraktní – to je přece prašť jak uhoď, pokud si umělec rád obléká červený svetr, což?
A možná i v tom spočívá hlubší podstata stálého vyhledávání nových trendů. Člověk se nechce uměním příliš zabývat. Ale s velkým množstvím peněz lze pro stále znuděnější množství lidí připravovat rychleji nové hračky, nové metody zábavy. Jednou se budou dívat na videa Bruce Naumanna, pak si prošmátrají instalaci Thomase Hirschhorna, a nakonec si mohou přibít na zeď pestrou malbu od Thomase Scheibnitze. Čím rychleji jsou nové trendy objevovány, tím větší jsou šance, že jsou umělci mladí a sexy. Vernisáže, párty, či společné večeře na uměleckých veletrzích jsou aspoň trochu vzrušující. Je to stejné jako v módě: pouze nové trendy svádějí ke koupi, když se spojí s tvrzením, že obraz nad krbem vydrží věčně, ale kalhoty jen pár let. Když ovšem rovnou řeknete, že ten či onen styl není po pěti letech in, nýbrž se stává historií, je po byznysu. A tak si všichni s napětím počkáme na příští a přespříští hype.






Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
collection foliopack / 20 x 12,5 x 2 cm / 22 cartes / 5 passages couleur / Boite sérigraphiée 1 couleur / 200 ex
Více informací...
25 EUR
30 USD
1993, 35 x 42.5 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 005,60 EUR
1 211 USD
Originální novodobý komiks, jehož autorem je známý ilustrátor týdeníku Respekt, Pavel Reisenauer, dal zabrat mnohým jeho...
Více informací...
20 EUR
24 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
90 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.