Časopis Umělec 2001/3 >> Za hranou reality Přehled všech čísel
Za hranou reality
Časopis Umělec
Ročník 2001, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Za hranou reality

Časopis Umělec 2001/3

01.03.2001

Tomáš Pospiszyl | výstava | en cs

Vědeckofantastická a fantasy literatura jsou jasně vymezenými žánry a jádro jejich čtenářů tvoří uzavřenou komunitu, která svými pravidly a stylizací může pro pozorovatele z vnějšku působit nepochopitelným, někdy až směšným dojmem. Životy skalních fandů reflektují snahu žít alespoň částečně ve stejném paralelním světě jako v jejich oblíbených knížkách a v této snaze se vzájemně podporují. Sdružování je ostatně známkou každého koníčku od včelaření až po sběratelství.

V pražské galerii Fronta se na počátku července uskutečnila výstava nazvaná Fantastika v obrazech. Představila originální práce třinácti českých autorů, kteří se inspirují sci-fi a fantasy literaturou. Těžiště jejich díla většinou leží v ilustrátoské práci, ať už se jedná o ilustrace knižní nebo o práci pro nemnohé místní časopisy, které se na tuto tematiku specializují. I tato výstava se uskutečnila u příležitosti fandovského setkání: Parcon, tradiční kongres sci-fistů, se na různých místech uskutečňuje již po několik desetiletí.
Po velkém boomu na přelomu osmdesátých a devadesátých let se sci-fi scéna u nás poněkud zmenšila, zkoncentrovala a zahustila. Na zatím poslední Parcon v Praze přijely stovky účastníků převážně mladého věku, ale i mnozí plnoletí a v nejlepších letech. Přespolní neváhali strávit několik neklidných nocí ve spacáku na podlaze pronajaté tělocvičny.
Tento typ literatury, který byl od svého vzniku považován za úpadkový nebo alespoň odpočinkový, je houževnatý a, jak se zdá, i nesmrtelný. Mimo vysloveně spotřební literatury vyprodukuje jednou za čas dílo, které je významné a inspirující v kontextu kultury jako celku.
Sci-fi žánr přijímá a absorbuje podněty z mnoha různých oblastí. Již dávno to nejsou jen kosmické lety a nové technologie. Velkým impulsem byla i literatura ovlivněná J. R. R. Tolkienem a R. Howardem. Tito autoři se vracejí do prehistorie země nebo vytvářejí celé alternativní světy a opatřují je uměle stvořenou mytologií, navazující a využívající prvky a formu mytologií existujících národů. Z hlediska ilustrátorů je tento směr velice vděčný; bohatýrské a rytířské výjevy odvozují od způsobů, kterými byla podobná témata zpracovávaná v umění minulosti. Poslední desetiletí je především ve znamení rychlého a úspěšného rozvoje kyberpunku, rozvojem elektroniky a počítačů inspirovaného subžánru, který zkoumá a rozvíjí možnosti propojování světa lidí a počítačů. Kyberpunk už má i svoji vlastní vizuální estetiku, která je ovlivněná především filmem, díky němuž se vrací zpět do “většinové” společnosti.
Pod křídla Parconu se ale lehce schovají i ti, kdo se zajímají o japonskou animaci. Letošní panel zasvěcený tomuto tématu trval tři dny téměř bez přerušení; ve dvě ráno se ve světle nepřetržitě běžících projektorů mnozí vysílení účastníci ukládali ke spánku přímo v promítací místnosti.
Výstava v galerii Fronta nebyla zdaleka první příležitostí, jak se s prací těchto autorů seznámit. Mimo jejich masově šířenou časopiseckou a ilustrátorskou tvorbu jsou jejich díla pravidelně vystavována kupříkladu v galerii pražského knihkupectví Krakatit. Ale kdo z výtvarných kritiků na taková místa zabloudí?
Všichni autoři na výstavě Fantastika v obrazech pracují ve stylu popisného realismu. Nesetkáváme se s abstrahováním či silnější formální stylizací. Díla jsou totiž postavena především na svém fantastickém námětu, který by byl odvážnějším pojetím zbytečně rušen a oslabován. Navíc autorům nejde o nějaké samoúčelné výtvarné novátorství, ale především o možnost pomocí obrazu vyprávět příběh. Jediným “moderním” prvkem bývá kolážovitá kompozice, která svádí dohromady různé realistické výjevy.
Jinak jsou vystavená díla plná obsahových a formálních klišé, ale málokdy nám doopravdy vadí, vlastně je tak trochu očekáváme. Autoři se nerozpakují používat a pracovat s postavami, které stvořil někdo jiný (Vetřelec, postavy ze seriálu Star Trek); pracují s nimi v podstatě jako s živými bytostmi a otázka copyrightu by pro ně byla podobně směšná, jako kdyby si nějaký žijící člověk chtěl nechat autorskými právy chránit svou vlastí podobu. Setkáme se ale i s výpůjčkami z klasických děl výtvarného umění a surrealismu, ovšem jen v případě, že se staly obecně známými a rozpoznatelnými výpůjčkami, jako třeba díla Arcimboldova nebo Salvadora Dalího. Mnohé obrázky ale nezapřou ani výpůjčky či inspiraci čerpanou z reklamních kalendářů nebo ze soft-porno časopisů.
Pokud jsou zobrazeny ženy, mají bez výjimky obrovská prsa a jsou většinou skoro nahé. Muži jsou v kontrastu zase zarostlí svalnatci v brnění nebo ve skafandru. Není dokonce problém, aby se taková nahá (a bosá) kráska sešla na jednom obraze s astronautem v helmě a kosmických pohorkách.
Nemá cenu podrobně vypočítávat všechny “chyby”, kterých se mnozí autoři dopouštějí. Většinou nemají žádné umělecké vzdělání, k daným výsledkům se dopracovali vlastní pílí a nejsou zatíženi akademickými pravidly perspektivy či kompozice. Takový Bauerův Souboj s dvojicí převzatých monster například vypadá, jako by se ohrával vedle příbytků jakýchsi trpaslíků, nebo že obě obludy zmutovaly do obrovských rozměrů mnohonásobně převyšujících i v poušti postavené mrakodrapy. Pak si ale nevíme rady s měřítkem podivně vykostěného zbytku člověka, ze kterého zbyla jen perfektně zachovaná a předpisově prohnutá páteř s lebkou. To jsou ale jen detaily, které nás odvádějí od dramatického výjevu boje, ve kterém monstra džentlmensky používají jen jednu ruku, snad aby si ji nepotřísnila sliznatou krví svého protivníka.
Mnozí autoři pracují s dramaticky pojatou ironií. Vladimír Gajdoš ve své obálce devátého čísla časopisu Ikarie z roku 2000 vytvořil scénu, která každého mužského a patriotického fanouška sci-fi zaplaví ambivalentními pocity. Lepá děva se samopalem vzor škorpion, oblečená pouze do podivného kusu látky, který můžeme popsat doslovně jako podprsenku, vyzývavě hledí čtenářovi do očí. Klečí ve vodě, kterou můžeme podle rozbitého Karlova mostu a rozbombardovaných Hradčan identifikovat jako Vltavu. Vzhledem k okolnostem pohled dívky velice trefně ilustruje to, co Breton nazýval šílenou láskou. Tady už padly všechny zábrany. Co se týče měřítka postavy, stejně jako v Bauerově případě se jen dohadujeme, zda před sebou máme obryni, která mohla Hradčany stejně dobře rozstřílet jako i rozkopat, nebo jestli sledujeme scénu odehrávající se před velkým modelem Malé Strany. Vody je ve Vltavě totiž jen po kotníky a natáhla-li by dívka ruku, může na mostě snadno narovnat kácející se kříž. Ale nejspíš se nám to všechno jen zdá.
Na tvůrčím spektru Vladimíra Gajdoše si také můžeme dobře ukázat možnosti aplikovaného fantastického vytvarnictví. Gajdoš vytváří nejenom ilustrace, ale svá díla také pomocí air brushe provádí na auta a motorky, realizoval také několik nástěným maleb. (Více o Vladimíru Gajdošovi na http://airbrush.mysteria.cz)
Milan Fibiger má ze všech ve Frontě vystavených autorů nejblíže ke světu “normálního” umění. Však také absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Jeho obrazy jsou technicky virtuózní a rafinované, v některých z nich používá světelných efektů, které mohou vzdáleně připomenout i Vojtěcha Hynaise. Fotorealismus a pečlivé provedení detailů potom odkazují k jeho pravděpodobně největšímu vzoru — ke Zdeňku Burianovi.
Fibiger na svých webových stránkách svou tvorbu dělí na ilustrace (dále dělené na Adventure, Fantasy a Fairytale) a volnou tvorbu, která je z jeho práce asi nejosobitější. Je většinou zaměřená na mužsky pojatou erotiku s důrazem na tajemno a dokonale provedená ženská prsa. Ale ani on si nedělá hlavu s podivným vztahem mezi měřítkem postav a jejich okolím. Kdo byl někdy v Benátkách nebo viděl benátskou gondolu, jistě mu zatrne při pohledu na dobře osmimetrovou Venuši, která se na tomto plavidle na jednom z kanálů klidně opaluje. Zalehla snad pod sebou nebohého gondoliéra? Cílem obrazu ale nebylo realistické podání dané scény, je tu jen zvýrazněným způsobem užit princip konfrontace dvou k sobě nepatřících prvků.
(Stránky Milana Fibigera najdete na adrese http://web.quick. cz/fibiger)




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Podvečerní snímek na Krušné hory a Hnědouhelný důl Bílina, 2013, 225 x 150 cm, print on vinyl
Více informací...
580 EUR
678 USD
2004, 30.5 x 23 cm (5 Pages), Pen & Ink Comic
Více informací...
894 EUR
1 045 USD
21 x 29,5 x 0,7 cm / sérigraphie 12 pass. couleur / 32 pages / 200 ex
Více informací...
32 EUR
37 USD
Francouzská fotografka Christine Petit, která žije v Berlíně, experimentuje se stíny a svým tělem, nejčastěji na černobílé...
Více informací...
6 EUR
7 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.