Časopis Umělec 2011/2 >> Magda Tóthová Přehled všech čísel
Magda Tóthová
Časopis Umělec
Ročník 2011, 2
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Magda Tóthová

Časopis Umělec 2011/2

01.02.2011

Milena Dimitrova | profile | en cs de

Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“), kde symbol hada, znechucen „svou” symboličností a zredukováním na pouhý biblický význam, dospěje k rozhodnutí zničit symbol, jehož je „on“ nositelem. K tomu dochází v okamžiku, kdy „on“ začíná přemýšlet o svém osobním štěstí a vnímat pocity smutku a prázdnoty ve svém životě.
Podobně stojí proces emancipace či akt sebereflexe na začátku příběhu, o kterém pojednává dílo „When coincidence began to doubt” („Když náhoda začala pochybovat“). Myšlenkové pochody personifikace náhody se točí kolem otázky, zda by svět bez náhod byl lepším místem, ač by ho lidé možná hodnotili jako spravedlivější a předsudky nezatížený.
Zaujetí Tóthové vytvářením mýtu (symbol hada) či esencialismem, jemuž může být základem pojem náhody, je typické tím, že považuje svět za změnitelný. Pokud by neexistovala představa náhody a ani pojem o ní, museli bychom danost věcí vysvětlovat jejich sociální konstrukcí. Z tohoto dekonstruktivistického pohledu na svět vycházejí všechny práce umělkyně a přivádějí ji k feministickým otázkám. Svůj postoj k tématu feminismu shrnuje Magda Tóthová následovně: „Dívám-li se na roli ženy v posledních 2000 letech, je nápadné, že více než 1900 let z toho se pro druhé pohlaví sestávalo z omezení, a nemálo žen položilo život za kousek svobody (a v mnoha částech světa tomu dodnes není jinak), která pro muže, vyjma mužských otroků, byla samozřejmostí. Utopické spisy, jako například Le Livre de la Cité des Dames (Kniha o městě žen) Christine de Pizan z roku 1405, umožňovaly nejen zpochybnit přísné patriarchální společenské zřízení, ale také poskytovaly ženám naději a nabízely nové myšlenky. To byla nutnost. Já bych naproti tomu chtěla primárně poukázat nikoli na skutečnost, že ženy jsou stále ještě v nejrůznějších oblastech života znevýhodňovány, nýbrž na okolnost, že jsme to my lidé, kdo si zařizujeme naší společnost a naše společenské systémy.“
Feministické otázky jsou znovu a znovu předmětem zájmu umělkyně, nikoli však přednostně. Přes tuto okliku tematizuje spíše možnosti zásahu do právě vládnoucího pořádku. Póly žena/muž jí slouží jako nástroj k označení reálně existujících či potenciálních světů, objektivity a subjektivity, racionálních a iracionálních sil, pořádku vládnoucího, jakož i pořádku nerealizovaného, ač eventuelně možného.
Magda Tóthová vytváří ve svých obrazech a instalacích ponejvíce dystopické světy, které v jejich podobnostech se světem naším vnímáme jako světy paralelní. Zaobírání se utopiemi a dystopiemi a pohled na svět coby jediný z možných, vede téměř nevyhnutelně do žánru science fiction.
Například její dílo „Hell is forever” („Peklo je navždy“) vychází z románu Alfreda Bestera z roku 1946, ve kterém „ďábel“ nabízí pěti životem znuděným postavám možnost vytvoření vlastního paralelního světa. Jimi stvořený svět je však obrazem jejich vlastního pekla. Magda Tóthová vkomponuje další protagonistku, která se pak snaží vytěsnit z jejího geometrického universa veškeré negativní emoce. Ale stejně jako postavy v románu, ztrácí se i ona ve svém vlastním záměru a její pokus ztroskotává na lidském selhání.
Instalace „Welcome to the black cube“ („Vítejte v černé krychli“) rozvíjí téma z „Hell is forever“ v pozměněné formě dál: podnik jménem Ad Astra United zde pomocí černé skříňky nabízí likvidaci negativních emocí jejich vystřelením v černé skřínce do vesmíru. Instalaci provázejí maloformátové koláže a ty nechávají tušit problémy, které toto zdánlivě snadné řešení nese s sebou. Inflační umísťování černé skříňky v kolážích vnáší do díla ironii, která může být dle možností všelékem.
Práce se točí kolem navzájem podobných témat, jejichž souvislost vyplývá z popisu Magdy Tóthové:
„Dystopie, které ve svých pracích vytvářím, se skládají ze všech možných kulturních forem a hodnotových systémů, z těch mě pak obzvláště zajímají ty momenty, kde soukromé pocity, jako jsou existenční pochyby, strach z neznámého či deprese, mutují ke komplexním státním záležitostem. Jedním z důvodů, proč se společnost tak málo mění, je, že ani nevíme, co vlastně chceme změnit. Toto je základ mé práce, který mi otevírá nekonečně mnoho variací společenských projektů, v nichž stojíme vždy před tím samým problémem, bezradností a stagnací.
Další příběhy vypráví díla „How a little terrorist lost his track“ („Jak malý terorista ztratil přehled“), „The golden eggs even more glittering revenge fantasy“ („Ještě třpytivější představa odplaty zlatého vejce“) nebo „La preda“ v detailech, které člověk odhaluje až postupně.





Z němčiny přeložil Filip Jirouš.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche V rauši mediálního Déjà-vu / Poznámky k obrazové strategii Olivera Pietsche
Goff & Rosenthal, Berlin, 18.11. – 30.12.2006 Co je droga a co není, je ve společnosti stále znovu probíráno, stejně jako vztah k nim. Se kterou drogou umí společnost zacházet a se kterou ne, a jak o nich lze vyprávět ve filmu – zda jako o osobním či kolektivním zážitku – či jen jako o zločinu, to ukazuje berlínský videoumělec Oliver Pietsch ve svém pětačtyřicetiminutovém filmu z roku 2005 The…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
skandál
Going Places
Vladan Šír
Číst více...
biennale
Než přijdou mimozemšťané / (Benátské bienále jako folklór)
Než přijdou mimozemšťané / (Benátské bienále jako folklór)
Lenka Lindaurová
Adorovat či kritizovat benátské Bienále je zcela falešné. Čtyřicáté osmé pokračování této atrakce opakované po dvou letech s výjimkou let válečných ji nutně muselo zakonzervovat do folklórní formy s dobovými módními prvky. Na přehlídce se vždycky najde něco více zajímavého a něco méně, očekávat velké vzrušení snad ani nelze. Romantické Máchovo putování do Benátek se dnes změnilo v cestu autem…
Číst více...
theory
Text, kterým jsme, čili informel a kvanta
Text, kterým jsme, čili informel a kvanta
Miroslav Petříček, jr
Číst více...
dopis
Dopis od strýčka z Ameriky
Dopis od strýčka z Ameriky
Jiří Surůvka
Nazdar pritelickove, posilam pozdrav z Noveho sveta od okresniho formata Jiriho S. z Ostravy a taky napisu, co jsem tu vykoumal. Zatim za tri tydny.Americani jsou lini jako my a pracuji neradi, pokud to teda není showbyznys nebo ksefty s prachama. Tvrde ovsem pracuji na kariere a na hube (hlavne baby a cernosi), pak taky v telocvicne na tele, aby hezky vypadali. Robotu a vyrobu americkeho zbozi…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Deset vystavených obrazů doprovází také vydání stejnojmenné dvojjazyčné knihy. Autorka momentálně žije v Praze a posledních...
Více informací...
32 EUR
38 USD
Hand, 2003, acrylic painting on canvas, 24 x 18 cm, on frame
Více informací...
900 EUR
1 066 USD
2001, 17.8 x 22.9 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR
658 USD
1999, 43.5 x 35.5cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
1 118,40 EUR
1 325 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny
Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou

 

Galerie a kavárna tevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00
a na objednávku na shop@divus.cz, +420 606 606 425

 

 

Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Studio Divus
Helena Jiráková. studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna Perla
Lucie Palečková, shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00.
 

DIVUS BERLÍN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Německo
berlin@divus.cz, +49 (0)151 2908 8150

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 13:00 a 19:00.

 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Vraného nad Vltavou, Nádražní 101.