Časopis Umělec 2007/3 >> SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM? Přehled všech čísel
SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM?
Časopis Umělec
Ročník 2007, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

SKUTEČNĚ EXISTUJE TRH S UMĚNÍM?

Časopis Umělec 2007/3

01.03.2007

Spunk Seipel | opinion | en cs de es

Média se předhánějí se stále novými senzačními zprávami o aukčních rekordech. Všude se zakládají nové galerie. Existuje nesčetné množství uměleckých veletrhů. Rádci a agentury jsou nápomocni začínajícím sběratelům. Není pochyb, že trh s uměním je na vzestupu. Přesto – je umění skutečně tak stabilní investicí, jak nám všichni neustále slibují, nebo je to jeden z největších strojů na ničení peněz posledních desetiletí? Jistě, na jednu stranu známe úspěšné příběhy takových, jako jsou Neo Rauch nebo Matthias Weischer, jejichž díla získala během několika málo let několiksetkrát větší hodnotu. To je rozpětí zisku, které jiné hospodářské sektory považují za utopické a jehož zákonnými prostředky nelze dosáhnout. Získává ale automaticky na ceně každý obraz? Není trh s uměním nakonec jen jednostranná hra několika málo obchodníků s uměním? Protože když se na trh s uměním podíváme jen o něco pečlivěji, ukáže se, že je tu více ztrát než zisků. A převažují ti, kdo investovali do umění a už své peníze nikdy neviděli. O tom se ale všeobecně mlčí, protože nikdo samozřejmě nechce získat ima g e č l ov ě k a , k te r ý vsadil na špatného koně a sbíral nesprávné umělce. A tak se také dozvídáme neustále jen příběhy o úspěchu, protože z toho žijí nejen obchodníci, ale také umělci, a v neposlední řadě i kritikové. Když se ale pokusíte to či ono umělecké dílo, které před deseti lety koupila nějaká galerie od mladých umělců, znovu prodat, zjistíte, že po nich není vůbec žádná poptávka. Jako byste prodávali shnilé brambory. A přitom nejde o umělce, kteří by patřili do galerií třetí třídy, měli za sebou jen několik málo výstav a pak se věnovali jiné činnosti, ale o umělce, kteří byli zastoupeni na známých výstavách a jejich díla jsou v muzeích nejen udržována ve sbírkách, ale také vystavována – jen to nikdy nedotáhli na mezinárodní superstar. Mnozí sběratelé je dlouho rádi kupovali, protože jejich umělecké dílo zlepšovalo image jejich sbírky, dodávalo jí mládí a dynamiku. Platili za budoucí hvězdy. Vyplácelo se do nich investovat, protože riziko bylo vypočitatelné a šance na nesmírné navýšení hodnoty byly velké. Přesto časem tento zájem ochladl a investovat do nových mladých umělců už se nevyplácí. Mezi dva známé příklady, a také ty z mála, které se přiznávají ke svému krachu na trhu v Německu, jsou Gerhard Merz a Ullrich Meister. Druhý z nich byl znám svou účastí na Documenta 1992 a četnými dalšími výstavami v důležitých muzeích, první vystavil svou zářící světelnou instalaci v německém pavilonu na Benátském bienále v roce 1997. Tedy veskrze prominentní umělci, jejichž práce si lze vybavit a jsou obecně uznávány. Přesto se jejich práce ukázaly jako příliš rozměrné, jako by odpovídaly opravdu velké poptávce. Sběratelé, kteří nakoupili jejich díla v době jejich vzestupu, dnes nemohou najít nikoho, kdo by je odkoupil. Aukční domy unaveně přikyvují, galerie, které je dříve zastupovaly, buď neexistují, nebo se od umělců distancují, či se prostě brání zpětně odkoupit „raná díla“ svých umělců. Co zbývá? Internetové aukce? To není místo pro opravdu drahé umění, a už vůbec ne, když jde „jen“ o dílo v ceně 10 000 eur. Inzerát v novinách? Kdo bude cpát peníze do umění, do umělců, na které si sotva kdy kdo vzpomene? Možná že to jejich pravnuci koupí za sto let jako starožitnost. Ale i pak to bude těžké, protože lze po sto letech zhodnotit hromadu neonových trubek jako cenné umělecké dílo? Umělecký trh je jako lotynka. Koupíte pokud možno co nejvíce za co nejmenší cenu a doufáte, že hodnota nějakého díla naroste natolik, že to vyrovná zbytek ztrát v ostatních dílech. Na trhu s akciemi a rentami, a také u nemovitostí, je riziko obvykle menší. Sběrateli tedy zbývá jen jediné – doufat, že jednoho den dojde ke znovuobjevení umělce a v opačném případě si umění buď skladovat na půdě, či pokud je pěkné na podívání, pověsit si je v obýváku. Zůstává tu vědomí, že na zdi visí teoretických 20 000, ale kromě daně to nikoho nezajímá. Ano, s těmi penězi se dalo udělat pár pěkných věcí. Ale to je přízemní myšlenka, jaká se uměleckých kruzích nevyslovuje. Závěr pro budoucnost? Investujte jen do jistých hodnot. Většina velkých sběratelů už to dělá a vede to k známé monotónnosti uměleckého trhu i velkých sbírek, u velkých uměleckých jmen si však můžeme být jisti, že se toho krámu jednou budeme moci zbavit. A nebo zapomeňte na všechny ty řeči o penězích a na všechen povyk kolem trhu, a kupujte, co se vám líbí. To je pro umění možná ta nejlepší volba.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
963 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
265 USD
From series of rare photographs never released before year 2012. Signed and numbered Edition. Photography on 1cm high white...
Více informací...
220 EUR
265 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS
NOVÁ PERLA

Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

 

GALERIE
perla@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena od středy do neděle od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

KAVÁRNA A KNIHKUPECTVÍ
shop@divus.cz, +420 222 264 830, +420 606 606 425
otevřena denně od 10:00 do 22:00
a na objednávku.

 

STUDO A TISKÁRNA
studio@divus.cz, +420 222 264 830, +420 602 269 888
otevřena od pondělí do pátku od 10:00 do 18:00

 

NAKLADATELSTVÍ DIVUS
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888

 

ČASOPIS UMĚLEC
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.