Prostředí zbytné kultury Všechny články z DIVUS LIVE (blog)
Prostředí zbytné kultury

Prostředí zbytné kultury

18.02.2013 13:51

Palo Fabuš | critique | en cs de

Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Kdekoho rozhořčuje představa budoucnosti, ve které by vládnoucí politický režim zaujal jednoznačný postoj a oficiálně prohlásil, že "Kultura je zbytná". Tento výrok se dnes nese českým prostředím jako tupá ozvěna a rámuje nepřehlédnutelnou skutečnost, že od takové budoucnosti nás dělí pouze toto oficiální prohlášení - upřímné pojmenování postoje, který zde už fakticky vládne. Toto vědomí stačí k tomu, aby se zvedal odpor a ozývaly nespokojené hlasy, ale nestačí k tomu, aby se nejednalo podle toho, co je veřejně prohlašováno, ale podle toho, co se ví.

Ví se, že režimu na kultuře záleží už pouze v rovině vágních deklarací. Ví se, že mu víra v nutnost úsporných opatření slouží jako nástroj, kterým drží celé prostředí v dobrovolné zakrnělosti. Stejně tak se ví - ale jako kdyby se tomu nepřikládala příliš velká váha - že se opakovaný protest vůči této skutečnosti stal takřka nominálním, a že postrádá artikulaci reálného sporu.

Jisté je, že tento spor už nemůže být formulován při zachování pravidel vládnoucího symbolického prostředí. Prostředí, ve kterém se slova jako je bohatství, potřeba, smysl nebo nezbytnost definují slovníkem politické ekonomie. Prostředí, ve kterém sice můžeme chápat smysl kultury a její podpory úplně jinak, ale dokud to vyjadřujeme způsoby, které jsou tomuto prostředí vlastní, neurčujeme význam řečeného my, ale toto symbolické prostředí.

A jestli je dnes pro toto prostředí utahovaných opasků a mozků naprostým tabu neefektivita a mrhání, ačkoli je jejich pokryteckou zástěrkou, musíme právě tomuto přitakat a požadovat nikoli pouhé přežívání kultury, ale jako naprosté minimum akceptovat pouze její rozkvět. Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Proto je třeba jako mantinel nekompromisně odmítnout "rozumnou míru" a jednání "v rámci možností". Neservírovat kulturu jako investici, vývoz, zaměstnanost či zdroj inovací a kreativity. Nezacházet s ní jako s posledním dílem skládačky, který do státní ekonomické politiky prostě zapadá. A pokud nechceme, aby sloužila jako kolečko v soukolí, ale byla opravdu duchem celého jeho pohybu, musíme ji vidět jako něco a priori dlouhodobého. Musíme se řídit tím, že povahou problému i špatných řešení je krátkodobá perspektiva, a že nemá nejmenší smysl snažit se dlouhodobý ústup o metry a kilometry zvrátit krátkodobým ziskem centimetrů.

 

Je důležité si připustit, že stát už dávno nemá takový monopol na správu věcí, jako měl kdysi, navzdory tomu, že si tuto masku pořád drží. O veřejných věcech dnes rozhoduje síť vlivů, která se rozprostírá daleko za hranice státního aparátu, a která pomalu a neviditelně nastavuje pravidla a hodnoty prostředí. Jde o rozmanité vlivy politické i kulturní a především ekonomické. Stát už je pouze shrbeným regentem, příliš pokryteckým na to, aby se ze zoufalství, které kolem sebe šíří, dokázal vymanit. I hlučný protest už pro něj platí za audienci a důkaz, že mu ještě věříme. Bez jediného zaváhání sfoukne plamen protestu tím, že přitaká jeho oprávněnosti. Vymluví se na svoje svázané ruce a realitu, kterou prostředí nastoluje jako jedinou možnou. Ochotně sehraje svou roli v každoročním rituálu veřejného neklidu - jako u vítání jara - a oslaví s ním začátek nového cyklu starých pořádků. Antagonie zůstává povrchní a barikáda pouhou rekvizitou.

 

Řekneme-li si mezi sebou, že společnost kulturu potřebuje, že je pro nás nezbytná, budeme si rozumět - budeme vědět, že člověku náramně prospívá příležitost povystoupit alespoň na chvíli z každodenních souřadnic účelového myšlení, ze soukolí věcnosti, efektivity, plánů a odpočinku jakožto pouhého sbírání energie pro další práci. Těžko nám bude popírat, že v případě kultury opravdu nejde o potřebu a nezbytnost v pravém slova smyslu, a že bez ní nejenže lze žít, ale mnoho lidí bez ní také žije, aniž by cítili nějaké ochuzení. V dějinách najdeme mnoho příkladů, kdy se civilizace bez kultury obešly, aniž by je její absence nějak ohrozila. Při vší upřímnosti, nemáme důvod vylučovat ani možnost, že se některým civilizacím dařilo prosperovat právě i díky nepřítomnosti kultury.

Mezi přežitím a kulturou není žádný nutný vztah. Nejživější část kultury - umění - patří do stejné kategorie jako experiment. Obejdeme se bez nich, ale prohlubování našeho vztahu ke světu a jeho poznání se stane nemyslitelným. Člověk, který chce přerůst sám sebe, musí vykročit za hranice užitečného a prospěšného - musí riskovat. Příležitost ke kvalitní kultuře proto vzniká teprve tam, kde už uspokojování potřeb nevyplňuje veškerý bdělý život. Prostředí, ve kterém žijeme, nás ale ještě i dnes chválí a povzbuzuje, když se chápeme pojmů potřeby a účelu, ačkoli to děláme daleko častěji než je nezbytně nutné. A přitom už velmi dlouho nemáme důvod věnovat pozornost otázce užitečnosti víc než např. otázce počasí příštího týdne. Dalekosáhle překračujeme nutné životní podmínky pro vznik něčeho tak neužitečného ale smysluplného a smyslutvorného jako je kultura. Ostatně, proč bychom vůbec mluvili o kulturním bohatství, kdyby kultura nebyla něčím navíc, totiž nárokem luxusu?

 

Jedinou důstojnou možností je žádat mnohem víc. Nikoli přežívající, ale pouze hrdá a silná kultura může mít osvobozující vliv na prostředí, které ztrácí schopnost přisuzovat smysl věcem bez zjevného účelu. Trvejme proto na tom, že navzdory tomu, že ji nepotřebujeme, kulturu chceme!






18.02.2013 13:51

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
Albánie
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Jiří Ptáček
I Na plakátě ve vestibulu velkého tiranského hotelu, kde jsme se nakonec neubytovali, nás jakási turistická kancelář lákala sloganem “Albánie: poslední tajemství”. Oslovilo nás to, přestože jsme vůbec nechtěli poznávat pamětihodnosti, co přestály řádění Envera Hodži, ale pouze zjistit, co to znamená Tiranské bienále 2. Před dvěma lety se uskutečnilo poprvé a jeho patron Gian Carlo Politi se…
Číst více...
sympózium
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Jiří Surůvka
Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
svaly
Dobrodružství svaloviny
Dobrodružství svaloviny
Jan Suk
"Místo vykládání potřebujeme umění milovat. Susan Sontag Před dvěma lety jsem v lublaňské galerii uviděl fotografii, záznam z performance jednoho balkánského umělce (jehož jméno jsem už dávno zapomněl), na které umělec vzpírá a posiluje. Kontrast jeho svalnatého těla zasazeného do intelektuálního kontextu galerie mne nesmírně nadchl. V tu dobu jsem zrovna četl knihu Magic of the State od…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Nevíte jak volit? Jste vyděšeni chmurnými průzkumy, ztraceni ve volebních slibech a zmateni mnohoznačnými analýzami expertů?...
Více informací...
3,80 EUR
4 USD
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
89 USD
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny
Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou

 

Galerie a kavárna tevřena od středy do neděle od 11:00 do 22:00
a na objednávku na shop@divus.cz, +420 606 606 425

 

 

Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Studio Divus
Helena Jiráková. studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna Perla
Lucie Palečková, shop@divus.cz, +420 606 606 425
 

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00.
 

DIVUS BERLÍN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Německo
berlin@divus.cz, +49 (0)151 2908 8150

 

Otevřeno od středy do neděle mezi 13:00 a 19:00.

 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Vraného nad Vltavou, Nádražní 101.