Časopis Umělec 2010/2 >> Estetické kvality úpadku Přehled všech čísel
Estetické kvality úpadku
Časopis Umělec
Ročník 2010, 2
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Estetické kvality úpadku

Časopis Umělec 2010/2

01.02.2010

Donna Howard | The End of the Western Concept | en cs de ru

Kolektiv časopisu Umělec uspořádal před nedávnem v Bohemian National Hall (České národní budově) v New Yorku akci tematizující „konec západního konceptu“. Její součástí byla i moderovaná diskuze, která podnítila množství originálních úvah o tom, jaký význam má se na tomto konceptu dále aktivně podílet, a jestli nejsou v dnešní době nosnější díla umělců, kteří se vůči němu staví kriticky. Will Lunn a Vishal Summaria, spolumajitelé a ředitelé londýnské galerie Summaria Lunn, vnímají „západní koncept“ jako cvičení v čistém konceptualismu, který současně zatěžuje i ohrožuje umělcovy tvůrčí schopnosti a integritu. Proto jsou tito galeristé hrdí na to, že zastupují umělce, jejichž díla mají určitou „platnost“, odklánějí se od konceptualismu a naopak tíhnou k tradičnějším polohám, jak v celkovém vyznění, tak i v použité technice.

Eugene Wood, Ross Jones a Yun-Kyung Jeong jsou tři umělci ze Summaria Lunn, kteří nejlépe reprezentují tuto víceznačnou uměleckou pozici, v jejímž důsledku se budoucnost jejich díla jeví svůdně neurčitá, a přesto neodmyslitelně spjatá s historií média, v němž pracují.
Eugen Wood je absolventem prestižního Institut Supérieur de Peinture Van der Kelen-Logelain v Bruselu, specializovaného na tradiční malířské techniky. Tento umělec proto mistrně ovládá olejomalbu, ale zachází s ní tak, že jeho díla připomínají paradoxně spíše glycerinové tisky nebo laminovaná plátna než malované obrazy. Dosahuje tak nečekaného efektu: propojení současných, abstraktních námětů s tradiční technikou má v sobě něco dráždivého, znepokojivého. Čekáme, že zblízka rozpoznáme doteky štětce, barvu, vynaložené úsilí umělce, ale veškeré stopy jsou zahlazeny, ukryty v dílech natolik hluboko, že Woodova malba jakoby popírala sama sebe. V důsledku Greenbergova pojetí modernismu jsme si zvykli očekávat, že barva na plátně bude vypadat jako barva na plátně a její iluzivní charakter redukován na minimum. Wood tato očekávání vědomě obchází. Radikálním „zploštěním“ malby popírá jednu z hlavních charakteristik tohoto média, a sice texturu. Nutí nás tak zadívat se na jeho díla pozorněji, nejen abychom dešifrovali jejich myšlenku, ale také proces vzniku. Wood hrdě připouští, že jeho náměty jsou často banální, ale prostřednictvím delšího pozorování a rozjímání se jejich banalita mění v něco fascinujícího, a Woodovu dílu tudíž nechybí rovnováha mezi námětem a tradičním prestižním postavením olejomalby. Jeho Isolated Resignation (2008) je vlastně jen detailní záběr na zašlé žluté značení dopravních pruhů a hluboký „střih“ na jeho konci odkazuje na Woodovo zoufalství z množství pokut za nedovolené parkování, které obdržel, když opakovaně stavěl, aby si mohl značení prohlédnout zblízka. Wood si tímto způsobem pohrává s dějinami umění a jejich protichůdnými výklady umělecké hodnoty.
Další umělec, u něhož není na první pohled jasné, jakou technikou pracuje, je Ross Jones. Jeho tužkové kresby jsou propracované do takových detailů, že si je můžeme snadno splést s digitalizovanými architektonickými nákresy. Jonesovy monochromatické obrazy se socio-politickou tematikou jsou výsledkem umělcovy snahy o překonání chaosu, kterému jsme vinou médií dennodenně vystaveni. Shluky opuštěných stanů, plechových chatrčí nebo sešikovaných bloků výškových budov1 mají v jeho díle symbolický význam. Jejich prostorové rozmístění do šablonovitých celků odpovídá základní myšlence meditativního řádu. Po lidské přítomnosti ani stopy. Přesto Jonesovy obrazy nikdy nepůsobí prázdně nebo bezobsažně: naopak budí dojem, že se v nich skrývá někdo (nebo něco), komu (nebo čemu) se daří úspěšně unikat před naším zkoumavým pohledem. Jones se tak vyhýbá průkazné kritice současné politiky a místo ní vytváří klidnou a zdrženlivou reflexi současnosti. Prokazuje přitom velkou míru sebeovládání a tužková kresba se zdá být jediným vhodným médiem pro odstínění jemných vrstev ironie, s nimiž pracuje. Tužku je možné díky jejím vlastnostem mazat a kresbu do nekonečna opravovat, proto je ideální pro doprovodné studie, rychlé skici a ověřování nápadů, které lze snadno nahradit něčím rafinovanějším. V tomto smyslu jakoby Jones znovu navázal na modernistickou snahu o nastolení nových pravidel, krajně odlišných od těch dosavadních, ale ne dostatečně osvědčených na to, aby mohla být zachycena nějak trvanlivěji. Naprostá neviditelnost jakýchkoli retuší v nás může budit zdání, že Jones navrhuje své tužkové struktury bez nejmenšího zaváhání, ale jakmile si uvědomíme, že je zároveň umisťuje do ztracena a odmítá trvanlivější médium, zmocní se nás nejistota. Lze to interpretovat jako skromnost nebo doznání, že umělec není vševědoucí?
Dílo Yun-Kyung Jeong působí v tomto kontextu jako vítaný lék na nudu reálného světa vykládaného Jonesem a Woodem. Tato mladá absolventka Slade nachází útočiště před všedností a průměrností v podobě Východního konceptu Gyeong (景). V západním světě bychom pro něj marně hledali vhodný významový ekvivalent. Pod jeho vlivem klade Jeong nesmírný důraz na symbiotickou koexistenci vzájemně neslučitelných protikladů, čímž jakoby ruší kontrolní mechanismy, které jsou vlastní Západnímu umění. Protiklady slučuje za použití malovaného listového motivu, který v nekonečném opakování rozmisťuje po celé ploše plátna. Tím plátno oživuje a nabíjí energií, která pro ni samotnou hraje stále větší roli, neboť odráží její vlastní „neudržitelnou touhu vytvářet něco nového“. Než aby vyjevovala tyto abstraktní myšlenky podobně abstraktní cestou, zavádí Jeong řád prostřednictvím tvorby svůdně utopických krajin, k jejichž konstrukci využívá jediný, neustále se opakující listový motiv. Takto zkonstruované krajiny pak něčím připomínají Jonesovy izolované mrakodrapové bloky. Toto pečlivé, zdánlivě nekonečné opakování jednoho identického motivu za účelem vytvoření nové kompozice převrací naruby ideály greenbergovského modernismu a záměrně popírá tradiční možnosti malby, jejíž tekutost přirozeně svádí k míšení, pohybu a plynulým přechodům. A tak přestože tyto krajiny představují idealizaci přírody, nesou v sobě zároveň i předzvěst katastrofy, neboť se vzpírají podstatě média, ve kterém byly vytvořené, redukujíce možnosti malby na pouhé střízlivé „otiskování“ jediného motivu. An Hourglass IX (Přesýpací hodiny IX, 2009) vyvolávají představu vodopádů, lesů a zvlněného pohoří — avšak po levé straně se rýsují neurčité tvary, které nebezpečně připomínají tornádo. Zkáza, příroda ničící sebe sama. A tak Jeong sice odkrývá možnost lákavé budoucnosti, ale zároveň dává volný průchod strachu z neznámého.
Jsou tedy práce Wooda, Jonese a Jeong příznačné pro současnou situaci ve výtvarném umění? Zdá se, že opravdu zhmotňují „konec západního konceptu“ — přinejmenším v tom smyslu, že všichni tři umělci upouštějí od čistého konceptualismu ve prospěch návratu k fyzické podstatě a výkonu, čímž se staví do jasné opozice vůči západnímu trendu banálního šokování a povrchních konceptů, který Julian Stallabrass označil slavnou nálepkou „high art lite“. Co z toho můžeme vyvodit za závěry? Pravděpodobně jsme svědky ani ne tak „konce západního konceptu“ jako spíš jeho destilace a hybridizace, propojení umělecké zručnosti, která předcházela éře konceptuálního umění, a některých promyšlenějších konceptuálních prvků. Ross Jones vychází z toho, že bez ohledu na dějiny umělcem zvolené techniky „zůstává umělecké dílo současné, pokud v něm obsažené myšlenky a náměty jsou neotřelé a zajímavé“. Tím nepřímo tvrdí, že vysmívání se „západnímu konceptu“ je námaha, která stojí za to. Jonesův postřeh by mohl být výzvou Západu, aby dychtivým pozorovatelům odhalil svůj nový trik, svůj nový příspěvek do moderního kánonu. Pokud k tomu dojde, mohli bychom stát na prahu nového velkého hnutí, sice lhostejnější vůči vytváření nových ideálů, ale zato vědomější si vlastní historie za účelem inspirace budoucnosti.


1 Viz práce Affordable Housing (Dostupné bydlení) z roku 2008.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Rozsáhlý katalog k výstavě v NG v Praze. 80 celobarevných stran napěchovaných tím nejlepším co z Lahody známe: na 15 sérií...
Více informací...
10,06 EUR
Kniha o sochách a objektech Martina Zeta. Velký formát.
Více informací...
8 EUR
Limited edition of 10. Size 100 x 70 cm. Black print on durable white foil.
Více informací...
75 EUR
Druhé číslo umělecké revue Divus. Toto velkoformátové tištěné médium v sobě spojuje alternativu, exkluzivitu, umění i okrajovou...
Více informací...
9,90 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS NOVÁ PERLA
Kyjov 36-37, 407 47 Krásná Lípa
 

Galerie, knihkupectví a kavárna
otevřena od středy do neděle
od 11:00 do 22:00

a na objednávku emailem shop@divus.cz
nebo telefonicky na čísle +420 606 606 425


Divus Perla
Gábina Náhlíková, gabina@divus.cz, +420 604 254 994


Nakladatelství Divus
Ivan Mečl, ivan@divus.cz, +420 602 269 888


Tiskárna, grafické a předtiskové studio Divus
studio@divus.cz


Časopis Umělec
Palo Fabuš, umelec@divus.cz

 

Kavárna a knihkupectví Perla
Hana Turynová, shop@divus.cz, +420 606 606 425

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

news@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082


 

DIVUS BERLÍN
berlin@divus.cz
 

DIVUS VÍDEŇ
wien@divus.cz
 

DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
 

DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz

DIVUS MOSKVA A MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Stavíme pro tebe Národní galerii! Pojď do Kyjova u Krásné Lípy č.37.