Časopis Umělec 2003/3 >> ŠOŠON A JEDNOROŽEC Přehled všech čísel
ŠOŠON A JEDNOROŽEC
Časopis Umělec
Ročník 2003, 3
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

ŠOŠON A JEDNOROŽEC

Časopis Umělec 2003/3

01.03.2003

Radek Wohlmuth | focus | en cs

Jan Hísek nepatří mezi autory, o kterých se mluví jednoznačně. Po pravdě řečeno, není se čemu divit. Jednoznačný není ani trochu. Naší uměleckou scénou proplouvá podivně jako bludný Holanďan. Představuje bez nadsázky zvláštní nečasový, snad i přežitý fenomén, který ale stále podvědomě přitahuje pozornost. “Je to Šošon,” řekl o něm impulzivně Milan Salák. “Jednorožec. Jedinej, kdo důstojně převzal pochodeň Zrzavýho,” charakterizoval ho Vít Soukup. Oba mají svým způsobem pravdu.
Hísek je jedním z mála (a skoro se chce říct jediným) ze současných obecně respektovaných a ještě relativně mladých umělců, pro jehož tvorbu, která s sebou nese všechny znaky výrazného individuálního rukopisu, je typické tradiční lineární – v nejširším slova smyslu grafické – vyjádření. Je to do dnešní doby také jediný v podstatě ryzí grafik, který se dostal mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Druhým, pro dnešní hektický čas netypickým znakem, charakterizujícím jeho práce, je svérázná, ale zřejmá návaznost na obecnou tradici literárního symbolismu, která jej do dnešní doby vede k ilustrování vyhledávaných bibliofilských tisků. Z ní u Híska zůstává, ať je to jak chce, asi to nejdůležitější, a to je výrazný smysl pro atmosféru.
I když nemám rád velká slova, nedá mi to nenapsat, že Hísek je z rodu uměleckých senzibilů, jakých se objeví vždycky jen pár. Přitom stejně tak dobře je možné o něm říct, že je svým způsobem konceptualista. Těžko říct, kam vlastně patří. Problém je i přiřadit ho vůbec k nějaké generaci. Zhusta ho uznávají klasici, prochází tvrdohlavou generací, ale když na to přijde, přátelí se i s transavantgardisty. Mezi všemi je stejně tak doma, jako tam působí nepatřičně.

Hísek se nejdřív prosadil jako grafik. První jeho opravdu důležité práce jsou z první poloviny devadesátých let, klíčový je především rok 1993, který zaujímá v jeho díle zlomovou pozici. Hísek se tehdy odpoutal od narativnějšího a romantičtějšího “tolkienovského” období a začal se dál rozvíjet, hlavně formálně. Aniž by zatím opustil kontakt s vnějším světem, soustředil se na větší abstrahování tvaru. Tvarová redukce ho vzdálila popisnosti, dala jeho pracím větší napětí tak, jak je s sebou nesou principy zkratky a výtvarného znaku. Přitom jim neubrala na obsahovosti ani symbolice. Spíš naopak, jejich asociační schopnost jako by se ještě prohloubila. Použijeme-li Lyotardovu paralelu, je možné říct, že Hískův obraz je “anděl, nic nezvěstuje, ale je zvěstováním samým”.
Anděl nemá konkrétní tvář a ani Hískovy grafiky a kresby nemají hrdiny. Postavy jsou na nich jen zklidněnými siluetami nebo mnohočetným hemžením bez bližších individuálních rysů, ale co Hísek ubral na výrazovosti gest a mimice tváří, to většinou vložil do prostoru. Hísek ho buď traktuje a rytmizuje opakujícími se drobnými motivy, a nebo na svých obrazech prostě otevře nebe. To se u něj brzy proměnilo ve zhuštěné virtuální předivo, které dynamizuje a umocňuje abstraktní vizuální události. Veškerou pozornost soustředí právě na mumraj pohybu a mnohočetného izochronního děje. Tomu odpovídá i tehdejší důsledně černobílé provedení jeho prací, které fakticky navazuje na předchozí temnosvitné mezzotinty – nyní už ale používá také uhel, tuš, tužku, pastel a temperu. Hískovo “nebe” se rychle stává původcem, hybatelem, dějištěm i vlastním smyslem jeho prací.
Otevřený vířivý a pulzující prostor se také stal základním tématem jeho obrazů. Ani přes barevné malebné vyjádření v sobě ale Hísek grafika s tradičním školením a vyjadřovacími návyky nezapře. Přestože některé jeho obrazy na první pohled přímo překypují entropií a jsou zdánlivě akompoziční, bez zřejmého středu a symetrie, zůstává Hísek jednou nohou stále v artózní a “přeněžnělé” poloze středověkého románského iluminátora. Pracuje sice s gestikou, principem nahodilosti a spontaneity, automatismu, stékanou barvou, ale stačí se podívat na jeho signaturu nebo podpis v knize a ambivalentní zneklidňující pocit je zpátky. Na jednu stranu si vždycky dělá, co chce, takže je těžko odhadnout, co vznikne. Na druhou stranu je lehce vypočitatelný a skoro průhledný.
To, co mu vzniká pod rukama, vlastně většinou ani v pravém smyslu obrazy “nejsou”. Hísek od roku 1999 vytváří barevné intuitivní podklady, na něž dál dlouhodobě vrství rozměrné malované lineární kresby, které přestože jsou mnohdy uvolněné, zachovávají si estetickou přitažlivost arabesky – vázaného skladebného ornamentu, se kterým ostatně v jiných případech naprosto otevřeně pracuje. Přesto jeho zhusta ornamentalizující obrazy se sklonem k sakrální interpretaci nejsou nudné. Hísek disponuje určitou těžko definovatelnou ingrediencí jinakosti a je celkem jedno, jak jí budeme říkat. Tahle “kapka jedu” je nutná a dělá z jeho prací to, čím doopravdy jsou. Jinak by totiž před očima zbyla jen jakási uvědomělá, duchařská nebo halucinogenní inzitnost nebo prvoplánová náboženská agitka. Hískovo umění není jednoduché. To také spoustu lidí odradí a nemají vůli sledovat ho dál. Tím spíš, že paralela k jeho práci se v současnosti hledá poměrně těžko.
Hísek je v první řadě tradicionalistou, a i když se jeho práce a přístupy zřetelně vyvíjejí, těžko se u něj asi kdy objeví touha pustit se třeba do videa. Přesto je možné jeho práce přirovnat k fotografiím, které jsou ve vývojce déle než normálně a z nezřetelnosti se po čase dostanou až za hranici viditelné reality. Když se vrátíme k jeho grafickým listům, i na nich se to důležité odehrávalo v písku, vlnách nebo vzduchu. Stačí si odmyslet figury. Jeho obrazy už se ničemu jinému nevěnují. Z vyprávěného příběhu se stala koncentrovaná událost, která se dá vykládat i jako znamení.
K Hískovi podivné věci patří a také je přitahuje. Není moc lidí, které bych vážně poslouchal, když mi vyprávějí, že se na fotce z Macochy, kde je zachycen a kterou má teď pověšenou vedle dveří, po dvanácti letech objevil zřetelný bílý kříž. Ještě míň lidí by mě přimělo k tomu, abych se na ni přišel podívat. Po pravdě řečeno, ještě nikdy jsem se neztratil v bytě jedna plus jedna. U Honzy Híska se mi to povedlo.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu Terminátor vs Avatar: Poznámky k akceleracionismu
Proč političtí intelektuálové, proč máte sklon k proletariátu? V soucitu k čemu? Chápu, že by vás proletář nenáviděl, vy nenávist neznáte, protože jste buržoa, privilegovaný, uhlazený druh, ale taky proto, že si netroufáte tvrdit, že jedinou podstatnou věcí, co jde říci, je, že si člověk může užít polykání sraček kapitálu, jeho materiálu, jeho kovových mříží, jeho polystyrenu, jeho knih, jeho…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
tisk na banerovou folii, 250 x 139 cm, 2011
Více informací...
799,20 EUR
963 USD
1997, 43 x 19cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
446,40 EUR
538 USD
Předmluva, , to jsou slova, která se píšou vždycky na úplném začátku knížky. Před mluvením - nebo vlastně před tím, co je...
Více informací...
10,06 EUR
12 USD
posledních 5 exemplářů
Více informací...
30 EUR
36 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS