Časopis Umělec 2001/1 >> Salon 26 Přehled všech čísel
Salon 26
Časopis Umělec
Ročník 2001, 1
6,50 EUR
8 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Salon 26

Časopis Umělec 2001/1

01.01.2001

Željko Blače | bienále | en cs

V lednu 2001 se na záhřebském výstavišti představil 26. Salon mladých, klíčová výstava pro prezentaci mladé generace umělců v Chorvatsku. Již od roku 1967 byl nejen místem pro sledování aktuálních změn ve výtvarném umění, ale i příležitostí pro první akce studentů ještě nepřipravených na samostatný výstup.
Po dlouhé době a několika pokusech o organizaci výstav uvnitř veletržního komplexu se pátý pavilon na tři týdny stal místem pro prezentací výtvarného umění, ale také událostí, která je relevantní pro celkovou kulturní scénu.
Letošní Salon opět potvrdil fakt, že se mladí drží už tradiční zásady “nutnosti revolučních změn Salonu”. Podobnými změnami navíc prochází i documenta 11, která se znovu přibližuje širším konceptům ze 70. let s přesahem do společnosti a politiky a kurátoři letošní výstavy Slaven Tolj, Jurij Krpan a Michal Koleček tuto inspiraci několikrát ozřejmili. Už při vyhlášení soutěže Tolj poukázal na potřebu opustit “bezideovost salonních výstav, kde se díla vybírají, prezentují a oceňují v rámci svého média, a vyšlapané cesty studentů akademie od vzdělání přes vystavování na salonu k… bezmocnému bloudění”.
Podobné postoje potvrdil také Jurij Krpan, vedoucí lublaňské galerie Kapelica, ve svém úvodním textu pro první ze dvou zpravodajů vydaných během salonu. Podle něj koncept “salonu” a ještě k tomu “mladých” činí z této instituce anachronismus a vzdaluje ji od kontextu, kterým se kurátoři a organizátoři při týmové práci zabývali.
Mezi hlavní “témata” výstavy patřil “individualismus a/nebo kolektivismus”, “zodpovědnost”, “frustrace jako podnět” a “humor” byly vyššími směrodatnými ukazateli pro obecnou senzibilitu 26. Salonu mladých než kategorie, uvnitř kterých měly být práce umístěny. I když původně byl zahrnut relativně vysoký počet okolo 270 prací, nakonec bylo vystaveno jen 30 děl. Tento nízký počet omlouvá jen chronicky špatný stav výtvarné produkce v Chorvatsku.
Jedním z primárních úkolů letošního Salonu bylo představení různých modelů organizací, které vznikají mimo staré instituce a navazují na univerzální kontext. S tímto cílem ohlásil Tolj hosty ze zahraničních center, kteří jsou, “...vášnivě infikovaní životem a připraveni vidět, slyšet a rozpoznat tep skutečnosti. Rozhodnutím smazat kategorizace potvrdíme, že jsme jenom lidé a nikoli malíři, sochaři, designéři, architekti, atd. Žádná kategorie ani šuplík nás neochrání před skutečným životem a skutečnými otázkami.”
Vedle Michala Kolečka, který představil méně známé umělecké projekty a ga
lerii Emila Filly z České republiky, se jako hosté prezentovala centra a iniciativy t0 Public Netbase z Vídně, Foundation for Art&Creative Technology z Liverpoolu, Hull Time Based Arts z Anglie, Bureau of Low Technology ze San Franciska, a také umělci 01.org z Boloně, Eclipse z Lublaně, James Wallbank z Redundant Technology Initiative, RTMark z USA a performer Oskar Dawicki z Krakova a Honor Hager, kurátorka v londýnském Tate Modern.
Na salonu se také poprvé objevila teorie a jako jediná byla tato sekce otevřená i pro starší 35 let. Bohužel, teoretická akce/performance Maši Štrbac, která si přála iniciovat diskusi o a na Salonu, nenarazila na úrodnou půdu. Špatná volba hostujícího teoretika Roye Ascotta, kterého vybral organizátor teoretické části Zoran Roško, a nepřítomnost Miška Šuvakoviće zdaleka nenaplnily ambice této části výstavy. Teoretická skupina PastForward z institutu Mama předvedla dvě ohlášená vystoupení, ale o úspěšnosti je těžké mluvit, stejně jako bylo těžké je přes hluk v pavilonu slyšet. Této špatné konstelace využili Sonja Briski Uzelac s prací o známé syntagmě “co, jak a pro koho vystavovat” a Goran Blagus s textem Umění na síti, který kromě průměrnosti a chybného názvu, autor totiž mluvil o umění sítě, zásadně nepřispěl teoretické oblasti, kterou se zabývá.
V soutěžní části tradiční cenu AGMa po zásluze získala Tanja Dabo, jejíž práci většina návštěvníků oceňovala pro specificky intimní a neokázalou výpověď (kombinace černobílé fotografie a textu). Kurátoři Krpan, Tolj a Koleček se pokusili vyhnout sportovně-soutěživému charakteru, a tak cenu rozdělili rovnoměrně mezi trojici umělců. Získali ji Denis Krašković za Jak proklatí z pekla zachránili gangstery Ronalda Reagana, Marijan Crtalić za Můj život, moje umění a Ivan Marušić Klif za nepojmenovanou interaktivní videoinstalaci. Přes výrazně odlišnou senzibilitu byl všem třem společný zájem o média — u Marušiće s více kryptickými výsledky, u Kraškoviće ve stylu zábavního průmyslu a u Crtaliće diletantsko-voyeursky.
26. vydání pravděpodobně všem utkví v paměti díky odvážnému záměru ze strany Salonu, který se pro nedostatek větší finanční podpory a organizačních výpadků zapříčiněných příliš velkým počtem kompromisů bohužel nepodařilo realizovat. Nezájem publika navzdory významu zahraničních hostů, které by si takto seskupené přály mít i daleko známější akce, vypovídá o tom, jak malé je pochopení pro současné umění. A tak i letošní Salon zůstal, jak Tolj vlastně předpověděl, především přehledem směrů, kterými je možno se vydat, a nikoli ucelenou formou.

Přeložila Daria Podboj. Foto Marko F. Ercegović




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Kulturní tunel II Kulturní tunel II
V minulém čísle jsme se začali zabývat tím, kam se poděly miliony korun z jednoho z nejbohatších kulturních fondů - Českého fondu výtvarných umění během jeho přeměny v Nadaci ČFU, která proběhla ze zákona na konci roku 1994, a jak to, že současní členové správní rady nadace nad tím jen kroutí hlavami, zatímco výtvarnou obec to ani trochu nezajímá.
Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
The Immortal Man Bag Journal of Art | Complete collection of printed editions. Featuring Man Bag No.6 for the first time | Text...
Více informací...
33 EUR
39 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS