Časopis Umělec 2009/1 >> Muzea v našem okolí Přehled všech čísel
Muzea v našem okolí
Časopis Umělec
Ročník 2009, 1
6,50 EUR
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Muzea v našem okolí

Časopis Umělec 2009/1

01.01.2009

Franklin Moreno | paměť | en cs de es

Pokud chce muzeum, a zvláště muzeum výtvarného umění, přispívat ke kulturním hodnotám a identitě společnosti, pak je to společenský proces, do kterého se umělecká díla zapojují. Společenské vztahy jsou tím, co opravdu tvoří hodnoty a buduje identitu. Kterékoli umělecké dílo lze chápat buď v rámci jeho formálních kvalit, nebo v rámci společenského klimatu, který umělce vedl k vytvoření tohoto díla. Ale spojovacím aspektem, který určuje vnímání objektu, je institucionální síť, ve které se dílo pohybuje. Estetický proces vnímání uměleckého díla, nikoli jen samotného objektu, je tím místem, kde by měla být neustále prověřována role muzea v uměleckém světě, spolu s dalšími vlivy uměleckého světa – uměleckým trhem nebo jeho absencí. Snahy jednotlivců v různých odděleních muzeí, ať už ekonomických, kulturních, pro styk s veřejností nebo právních, se mohou shodovat, odlišovat, překrývat nebo být v rozporu, čímž přispívají ke způsobu, jak se člověk bude uměleckým dílem zabývat. Význam tohoto procesu je tím naléhavější, pokud se muzeum snaží vyvíjet úsilí ve společnosti, která zápasí s násilím a politickými a kulturními vztahy. Existují sítě muzeí a historických památek, které se snaží věnovat se událostem a obdobím v historii své země, kterou stále pronásledují nevyřešené konflikty. Například International Coalition of Historic Site Museums of Conscience, sdružující sedmnáct muzeí a historických míst, nabízí různé formy vzájemné pomoci a podpory, včetně metodologie k vedení výstav a dialogických programů, které hledají vztahy mezi minulostí každého jednotlivého místa a jejich „současnými implikacemi“. Trochu tradičnější metodou je spojení muzeologické praxe s projekty zaměřenými na „budování národa“, které včleňují různé etnické a kulturní komunity do jediného obrazu národní jednoty. Jedním z mnoha je Národní antropo-logické muzeum v Mexiku. Měli bychom rozlišovat nejen co se týče provedení výstav, ale také co se týče pedagogických praktik a teoretických základů, kterými se tyto řídí. Například Fundación Cisneros’ Programa de Pensamiento Visual je vzdělávací program založený na konstruktivistickém přístupu ke znalostem a výuce, který zdůrazňuje vnímání zkušenosti u každého člověka při jeho vytváření vlastní reality. Tímto přístupem se PPV zaměřuje na podněcování a rozvíjení „kritických vizuálních a myšlenkových dovedností“ u studentů. Oproti tomu tradiční pedagogické praktiky mají „vysvětlit“ význam, aniž by nechávaly prostor pro odlišné pohledy. Estetický proces se v prostředí muzea může zkomplikovat, k čemuž dochází tehdy, když se umělecká díla stávají součástí systému polemických symbolických kódů, jako například ve společnostech, postižených masovým traumatem. Masové trauma „je víc než jen celkový součet utrpení jednotlivců, neboť zpřetrhává sociální pouta, ničí skupinové identity, podrývá smysl pro komunitu a způsobuje kulturní dezorientaci, kdy přestává platit smysl, který byl pokládán za samozřejmý“ (Robben, 2005). Nejedná se jen o to, jak se jednotlivci vztahují ke světu všeobecně, ale i o to, jak vchází do vztahů a komunikují mezi sebou navzájem a jak tyto vztahy chápou. Pochopit znamená najít smysl a význam dané reality a tím i sebe sama. A to v dnešní době, kdy mezi cíle muzeí patří následující: „Přispívejte k rozvoji vzdělanosti a kultury země prostřednictvím uchovávání a rozšiřování našeho uměleckého dědictví, posilování znalosti historie, opětovného potvrzení kulturních hodnot, které formují naši identitu, a prosazování nových způsobů uměleckého vyjádření.“1 Použití slova „estetika“ neodkazuje na kvalitu objektu samu o sobě, poukazuje spíše na proces vnímání, který se stává vhodným prostředkem k dosažení kolektivního výstupu. V zemi jako El Salvador, kde se paralyzující zákon ve smyslu „odpusť a zapomeň“ dál snaží zastírat sociální a kulturní konflikty, které vyústily do jedenácti let občanské války, vykazují pojmy jako „naše umělecké dědictví“ či „znalost historie“ nebo „kulturní hodnoty formující naši identitu“ sporný charakter. Výsledkem je fakt, že zabývání se uměleckým dílem je částečně podmíněno širšími sociálními faktory a také tím, jakým způsobem muzeum tyto faktory prezentuje. Vezměme si například zahajovací výstavu v MARTE (Museo de Arte de El Salvador) Puntos Cardinales: momentos clave del arte salvadoreños del siglo XX v roce 2003. Kurátora Puntos Cardinales Luise Croquera rozčlenila jedenašedesát obrazů od dvaceti šesti umělců do čtyř sekcí: Paměť a kultura, Portréty a postavy, Realita a fantazie a Životní prostředí a hmota. Díla byla vystavena v hlavní galerii určené salvadorským umělcům. V sekci Paměť a kultura bylo vystaveno i dílo Carlose Cañase z roku 1984 s názvem „Sumpul“, zobrazující vojenský masakr. Ve svém prohlášení říká Corquer toto: „Sumpul je možná největší historickou malbou v současném El Salvadoru, neboť dokumentuje tragickou událost v nedávné historii. Většina obyvatel El Salvadoru si stále ještě neuvědomuje masakr na řece Sumpul, který proběhl v regionu Chalatenango [...] Cañas rekonstruoval tuto událost na svém plátně a ukázal vraždy nevinných dětí a starých lidí. Umělcova paleta...[a]...kompozice...ukazuje novou, zpustošenou salvadorskou krajinu. Sumpul podává svědectví o hrůzách války a dokumentuje události, které by se neměly již nikdy a nikde na světě opakovat.“2 To, že MARTE poukázalo na zvěrstva u Sumpulu v sekci Paměť a kultura, bylo významným krokem, nicméně na popisce a v katalogu se o malbě hovořilo jazykem, který zastíral kulturní i sociální hodnoty bojů, které vedly k občanské válce. MARTE mělo možnost přispět k historickému povědomí a kulturním hodnotám, které podávají identitu země v kritickém duchu, ale v tomto případě se vyhnulo příčinám děsivé události a neukázalo ji komplexně v celé její šíři. A jak muzeum ví, zejména to, co je sdělováno publiku, ovlivňuje objekt, který má být vnímán, tudíž i proces vnímání ze strany publika. Jaké to pak nese následky pro paměť a kulturní hodnoty společnosti v době, kdy prezident Tony Saca přednesl v roce 2006 projev při odhalení pomníku věnovaného Robertu D’Aubuissonovi, zakladateli strany ARENA a organizátoru sítě tzv. eskader smrti v El Salvadoru na konci 70. a v průběhu 80. let 20. století? Vliv umění na paměť a na široké společenské souvislosti závisí na formách vystavování, skrze které se prosazuje. Ale to je pouze jeden aspekt uměleckého díla a jeho tvárnosti, kterou umožňují instituce a prostory, kterými dílo prochází. Je nesmírně důležité zkoumat vztahy a vlivy, které muzea a další instituce mají na zprostředkování estetiky, ne jen objektu, ale i procesu vnímání objektu člověkem. Nejde jen o to číst text, jde i o to, jak tento text číst.

1 El Museo de Arte de El Salvador, instituční návrh, bez data, 10
2 Luis Croquer, El Salvador: Panorámica de la Pintura Siglo XX. (El Salvador: Banco Agrícola, 2004), 64.




Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
No Future For Censorship No Future For Censorship
Author dreaming of a future without censorship we have never got rid of. It seems, that people don‘t care while it grows stronger again.
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
28 x 15 cm, Pen & Ink Drawing
Více informací...
223,20 EUR
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
2001, 27.9 x 35.5 cm, Painting on Canvas
Více informací...
555,60 EUR

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Arch 8, Resolution Way, Deptford
London SE8 4NT, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS