Časopis Umělec 2006/1 >> Pohledy slumů Buenos Aires Přehled všech čísel
Pohledy slumů Buenos Aires
Časopis Umělec
Ročník 2006, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Pohledy slumů Buenos Aires

Časopis Umělec 2006/1

01.01.2006

Gabriela Francone | info | en cs

Video a fotografie jako vyjadřovací média mladé generace
z nejchudších částí argentinské metropole

S „krackovanými“ kamerami či na prošlý fotografický materiál zaznamenává mládež z chudinských čtvrtí svůj každodenní život a experimentuje se systémy vizuální sebereprezentace. Místní umělci rozvíjejí ve slumech Buenos Aires „Okultní město“ a „Jáma“ dva projekty: PH15 a Technologie jako nástroj sociální integrace.

Obraz vyňatý z videozáznamu: lidské embryo pohozené v trávě v jedné z chudinských čtvrtí Buenos Aires. Technologie do tohoto slumu dorazila neobvyklým způsobem. Videosekvence jsou zaznamenávané kamerou „krackovanou“ za účelem projektu Technologie jako nástroj sociální integrace.
V USA stojí tyto kamery 30 dolarů a v nízkém rozlišení na ně lze pořídit záznam dlouhý až 20 minut. Nahrávku pak obchod, kde se kamera koupí, vypálí za 10 dolarů na CD. Kamery se použijí jednou a hotovo. V Buenos Aires skupina místních techniků vynalezla způsob, jak vymazat nahrávku tak, aby kameru šlo znovu použít. Carlos Trilnick (audiovizuální umělec, univerzitní docent a jeden z pionýrů videoartu v Argentině) a Sharon Daniel (umělkyně a profesorka Kalifornské univerzity v Santa Cruz) se již nějaký čas každý za sebe zabývali tím, jak zpřístupnit technologie nejnižším společenským vrstvám a vytvořit alternativní zdroje tvorby a šíření videa. „Šlo o to, poskytnout jim systémy sebereprezentace…“ vysvětluje Trilnick: „Video jako takové je médium, které si lidé z okrajových částí společnosti spojují s pocitem kontroly a podřízenosti. Nyní se však stává prostředkem k šíření jejich úhlu pohledu bez jakýchkoliv omezení a zásahů.“
V rámci jiného projektu, realizovaného v průběhu ekonomické a společenské krize v letech 2003–2004, Trilnick umožnil využívat videokamery účastníkům tzv. „piquetes“ (blokád silnic, mostů a jiných přístupových cest do města). Ti si videokamery namontovali na čepice a své akce zaznamenávali v jejich průběhu. Video se tím stalo médiem, jež lidé bez jakéhokoliv přístupu k technologiím začlenili mezi své vyjadřovací prostředky. Sharon Daniel má za sebou zase zkušenost s projektem realizovaným v severoamerických věznicích se ženami odsouzenými na doživotí.
Slumy Buenos Aires, stejně tak jako ostatních měst Jižní Ameriky, jsou charakteristické svou polohou v okrajových částech metropole, dřevěnými chatrčemi polepenými kartonem a igelitem a pobitými kusy plechu. „Jáma“ je čtvrť, která leží na výjezdové silnici ze San Isidora (v severní části města). Tento slum je specifický tím, že se nachází pouze několik metrů od hranic nejbohatších čtvrtí Buenos Aires. Na rozloze přibližně 22 hektarů v něm žije více než 12 000 lidí.
V „Jámě“ bylo rozdáno 20 kamer. „Zajímavé na tomto projektu je sledovat audiovizuální vyjadřování, které není téměř ovlivněno komunikačními médii a ani nemá možnost, aby jimi bylo šířeno…. Ve slumech jsou přítomné kradené mobilní telefony a občas se někdo z jejich obyvatel dostane k internetu, ale doposavad nikdo odsud neměl možnost natáčet na kameru,“ vysvětluje Trilnick. „Tady tenhle umřel, tady se stalo tohle..“ popisuje a natáčí svou čtvrť jedna z mladých účastnic projektu. Vyjmenovává mrtvé z každého bloku, zatímco s kamerou pobíhá po ulicích slumu, který je labyrintem a nedobytnou pevností zároveň.
Projekt začal v červenci 2005 a zaměřil se hlavně na mládež. Někteří z jeho účastníků participují již deset let na divadelních a tanečních ateliérech, které se zde provozují, a nyní připravují multidisciplinární představení v prostorách slumu, kde budou pracovat také s obrazovým materiálem, jež natočili. „Tento projekt je nutné vést dlouhodobě. Z počátku děti natáčely na základě konvencí daného média. Nyní však už začínají rozumět těmto jeho lstem a svým způsobem na ně reagovat,“ pokračuje Trilnick. Autoři projektu zároveň rozvíjí software, který by umožnil natočený materiál ve slumu zpracovávat, uchovat k dispozici v síťové struktuře jako audiovizuální banku a zároveň umístit na internet.
***
Druhý z projektů – PH15 má již pětiletou historii a je realizován s dětmi ze slumu, který je oficiálně veden pod číslem 15, avšak známým hlavně jako Okultní město. V současné době vedou PH15 (PH jako „photography“) Martin Rosenthal a Moira Rubio a v jeho rámci se už uskutečnilo třicet výstav. Výsledné fotografie jsou mediálně šířené a zastoupené v galeriích či muzejních sbírkách (např. v Muzeu North Dakota v USA). Inspirací pro PH15 byl dvouletý projekt Shootback ukončený v roce 1997 v Nairobi.
O co jde. Děti navštěvují ateliér, fotografují a své práce pak vystavují. Po ukončení programu PH15 dostanou materiál, aby mohly dále pokračovat v tvorbě, mají k dispozici vlastní černou komoru a jednou týdně mohou navštěvovat hodiny, kde své projekty konzultují. Martin popisuje, jak bylo zpočátku těžké překonat nedůvěru dětí, jak ony samy říkají, zvyklých na „paní rozdávající rozumy“. Děti už měly řadu zkušeností s lidmi, kteří přišli s dobromyslnými charitativními aktivitami typu „kresli si a nekraď“. Tyto projekty nejen že byly krátkodobé, ale hlavně koncepčně ploché a prvoplánové.
Rosenthal se jako docent setkával se žáky, kteří měli ve většině případů spoustu zábran vůči tomu, co se fotografovat může a nemůže, a dilemata, jak fotografovat to, co je vhodné fotografovat. V souvislosti s aktivitami dětí z Okultního města říká: „Nejenže jejich přístup k vizuálnímu vyjadřování je víceméně bez předsudků, ale také bez neustálých pochyb, jestli jsou schopny něco vytvořit.“ Na druhou stranu většina z nich má komunikační problémy. Tady v projektu je jim dán k dispozici jiný jazyk a tím i možnost komunikovat a vyjadřovat se odlišným způsobem. Aplikují svůj vlastní pohled na to, co je obklopuje, a způsob, jak toto dění zaznamenávat a vytvořené fotografie analyzovat. Tato reflexe je nezbytnou součástí tématicky libovolného osobního projektu každého z účastníků PH15.
***
Ať už tyto projekty umožňují šíření odlišného vidění a napomáhají tomu, aby tyto pohledy překročily prostředí a místa svého vzniku, je nutné ptát se, do jaké míry vidění lidí, kteří do slumů tyto technologie a výrazové prostředky přinášejí, podmiňuje vyjadřování a tvorbu jednotlivců, jimž jsou projekty určeny. A tak stejně jako v případě tvůrčích periferií, které neusilují o to naplňovat očekávání „jinakosti“ hegemonních uměleckých center, je nutné přemýšlet o tom, do jaké míry tato mládež může zpochybňovat a obcházet to, co se od jejího vizuálního vyjadřování očekává.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Afričtí upíři ve věku globalizace Afričtí upíři ve věku globalizace
"V Kamerunu se hojně šíří fámy o zombie-dělnících, kteří se lopotí na neviditelných plantážích podivné noční ekonomiky. Podobné příběhy, plné posedlé pracovní síly, pocházejí z Jihoafrické republiky a Tanzanie. V některých z nich se nemrtví na částečný úvazek po celonoční lopotě namísto spánku budí ráno vyčerpaní."
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
jinde - poezie
THC Review a zavržená minulost
THC Review a zavržená minulost
Ivan Mečl
My jsme pátá světová strana! Pítr Dragota a Viki Shock, Fragmenty geniality, květen a červen 1997 Viki vlastně přišel, aby mi ukázal kresby a koláže. Jen jako doplněk mi dal k nahlédnutí samizdatové THC Review z konce devadesátých let. Když mne zaujalo, vyděsil se a řekl, že tahle tvorba je uzavřenou kapitolou, ke které se nechce vracet. Kresby z barů, občerstvoven a hospod jsme se ihned…
Číst více...
cena
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
To hen kai pán / (Laureát ceny Jindřicha Chalupeckého 1998 Jiří Černický)
„Mluví-li se v našich dobách o umění, obvykle se mluví o jeho umístění v subjektivitě nebo objektivitě, o tom, jak vyjadřuje život, anebo o tom, jak životu pomáhá. Pomíjí se při tom, že jde o ten zvláštní druh konání v subjektivitě a ten zvláštní druh konání v objektivitě, jež je právě uměním a ničím jiným. Snad se to pokládá za příliš samozřejmé, snad za málo významné. Ale to je právě to…
Číst více...
birthing pains
Kdo se bojí mateřství?
Kdo se bojí mateřství?
Zuzana Štefková
Zmnožení definic „matky“ je zároveň místem zesíleného útlaku a potenciálního osvobození.1 Carol Stabile Psal se rok 2003 a v houštinách lesa Lapák na Kladně postávala u cesty žena v pokročilém stádiu těhotenství. V rámci výstavy Umělci v lese mohli kolemjdoucí zahlédnout záblesk jejího klenutého břicha, které v exhibicionistickém gestu odhalovala speciálně pro ně. Právě tahle performance Lenky…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Text: Michael Bracewell, Damo Suzuki, Peter Tatchell, Michael Clark, Holly Woodlawn, Greil Marcus, Camila Batmanghelidjh| ...
Více informací...
35 EUR
38 USD
Elephant, 2009, silkscreen print, 50 x 35 cm
Více informací...
65 EUR
71 USD
Toxic Pfarding, 1995, acrylic painting on canvas, 24 x 20 cm, on frame
Více informací...
900 EUR
978 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS