Časopis Umělec 1998/2 >> Einmal ist Keinmal 3 (Twin Peaks pro umělce) Přehled všech čísel
Einmal ist Keinmal 3 (Twin Peaks pro umělce)
Časopis Umělec
Ročník 1998, 2
2,50 EUR
3 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Einmal ist Keinmal 3 (Twin Peaks pro umělce)

Časopis Umělec 1998/2

01.02.1998

Tomáš Lahoda | seriál | en cs

Mozaika podezřelých umělců, kteří by mohli mít nějaké spojení s projekty, které jsme v jakési sight-seeing probírali v minulém a předminulém čísle Umělce, sestává pouze jen z drobných kamínků, ale celek je jaksi v nedohlednu. Obskurní umělec Mondrian z New Yorku zatím dále v klidu a neodhalen hromadí kopie Mondriana pod svou postelí na půdě nějakého mrakodrapu, anebo zrovna vystupuje pod pseudonymem Malevič, a skrze prizma této identity se svými komentáři čas od času zapojuje do dění dnešní rozporuplné umělecké scény. Vzpomeňme jen na jeho reakci na přemalování Malevičova obrazu ve Stedelijk Muzeu ruským umělcem Alexandrem Brenerem adresovanou Rudi Fuchsovi, kterou jsme otiskli ve 4. čísle Umělce k článku Umění mimo zákon. V jiném, dřívějším komentáři se Malevič vyjádřil například v článku ze zářijového čísla Art In America (1986) k výstavě apropriací Maleviče od amerického umělce Davida Diao:
„Drazí přátelé, byl jsem velmi mile překvapen, když jsem si v článku Diaorama (Art In America, březen 1986) přečetl o umělci jménem David Diao, který vlastně okopíroval má díla, když jako předlohu použil fotografii mé Poslení futuristické výstavy z Petrohradu (17. 12. 1915 - 19. 1. 1916). Byl jsem trochu zmaten, ale nakonec se mi nápad i ty obrazy líbily. Doufám jen, že je někdy uvidím ve skutečnosti. Neméně překvapující bylo dozvědět se, že mé obrazy byly dokonce nedávno použity jinou skupinou umělců z vašeho krásného města New Yorku. Nemohu se ptát sám sebe: Proč? Proč teď, po tolika letech?
Pamatuji si tu studenou zimu plnou sněhu v Petrohradě roku 1915, jako by to bylo včera. Byla to doba velkých očekávání, entuziasmu, optimismu, futurismu a samozřejmě Revoluce. Bylo to cítit i v tom chladném ruském vzduchu. Konec velkého století ... nový věk ... obrovská, studená budova na Marsově poli číslo 7... „Poslení futuristická výstava 0,10“ ... žádné topení... Puni pobíhající kolem a stále shánějící hřebíky... nerzvózní Kluin, jako nevěsta před svatbou. Musím přiznat, že jsem neměl tehdy žádný předem připravený plán pro mou „instalaci“, jak tomu dnes říkáte. Stalo se to úplně náhodně. Jenom vím, že černý čtverec musel viset nahoře v rohu. Vše ostatní bylo podřadné. Zatímco jsem tu a tam rozvěšoval své malé suprematistické obrázky, vůbec mne nenapadlo, že by se jednou mohla fotografie této instalace stát tak slavnou, a že se objeví ve stovkách knih a článků. A dnes je dokonce citována v pracech mých kolegů! Už si nepamatuji, kdo vlastně tenkrát ten snímek pořídil, ale vždyť je to přeci jenom černobílá fotografie! Žádné barvy! Mám takový dojem, že se tato fotografie stává důležitější než mé suprematistické obrazy! To byl hlavní důvod, proč jsem v sobě po léta nosil myšlenku uspořádat tu výstavu znovu. Protože to ale ze zřejmých důvodů nebylo možné udělat v Petrohradě, rozhodl jsem se vystavit Poslední futuristickou výstavu v malém bytě v Bělehradě, přesně 70 let poté (17. 12. 1985 - 19. 1. 1986).
Vím, že pro většinu z vás bude tento dopis velkým překvapením. Všeobecně se totiž má za to, že jsem zemřel v roce 1935! Já vím... Suetinova rakev... velký pohřební průvod ulicemi Leningradu... černý čtverec na hrobě... Ano, je mnoho takových, kteří věří, že jsem mrtev. Ale je tomu skutečně tak?“
Že by tomu tak opravdu bylo? Tato vnuknutá pochybnost je následována podobnou reflexí o nesmrtelnosti dalšího z gigantů, Andyho Warhola, při kofrontaci s projektem „The Beauty thy Name is ... L. Mot“. Autorkou je Louis Mot, pokud to ovšem není Mondrian/Malevič pod dalším pseudonymem, tentokrát přijímající identitu ženy, podobně jako alter ego Rose Sélavy Marcela Duchampa. L. Mot vystupuje jako alter ego A. Warhola: „Krásko, tvé jméno je ... L. Mot“ je parafrází věty „The Beauty, thy Name is ... Andy Warhol“ (Krásko, tvé jméno je ... Andy Warhol) na sérii fotografií, na kterých Warhol pózuje s parukami a nalíčením jako řada ženských modelek a superhvězd. L. Mot pokračuje ve stylu A. Warhola „jako by nám to sem Andy skrze ní jako médium posílal z nějakého virtuálního záhrobí.“ (cit. S. Clemens).
Vždyť Warhol jednou řekl: „Nikdy jsem nerozuměl tomu, proč se prostě nevypaříte, když umřete, a proč vše jede dál tak, jak to šlo dosud, jenom bez vás. Vždycky jsem si přál mít svůj náhrobní kámen úplně prázdný. Vlastně, chtěl bych tam mít napsáno: Výmysl.“
Součástí projektu L. Mot „Krásko...“ jsou série „Drugs“, „Fountains“ a „Copyright-copies“. Drugs - v angličtině výraz pro léky i drogy - jsou semiabstraktní obrazy evokující Warholovu sérii „Eggs“ (Vejce). Rozházené pilulky různých léků (drog) tvoří „abstraktní“ šablonu na většinou černém pozadí. Různobarevně vyplněné kruhy a ovály zeshora viděných pilulek připomínají jakési quasiminimalistické formalistické abstrakce.
Motivem série „Fountains“ (Fontány) je známý Duchampův pissoir. Jsou to ručně malované mimikry mechanické sítotiskové techniky s typickými zdvojenými konturami Warhola a Duchampova porcelánová ikona je tu po několikeré transformaci převedena zpět k malbě. Americká firma J. L. Mott vyrábí sériově bílé pissoiry. Jednoho dne jde Duchamp kolem výkladní skříně této firmy a zakoupí si jeden z nich. Pod jménem Richard Mutt zasílá na výstavu pissoir jako umělecké dílo s názvem „Fontána“. (Člověk si maně vybaví v této době populární figurky Mutt a Jeff z kreslených seriálů.) Fotograf Alfred Stieglitz fotografuje „Fontánu“ a tato fotografie se stává známější než samotný pissoir, který se ztratil. L. Mot nalézá fotografii a maluje podle ní sérii fontán.
„Poraďte mi, co bych měl namalovat?“ ptával se Warhol. Série „Copyright-copies“ (Kopie copyrightů) čítá několik stovek malých obrázků 20x20 cm s motivem šesti různých typů písmene c v kroužku - zastupující značku pro copyright. Symbol autorských práv tu vystupuje jako logo opakované v nesčetných variacích, mimo jiné i jakési absurdní gotické céčko ve švabachu, jako kdyby již tenkrát tato značka existovala...
Ale kdo ví?
Einmal ist Keinmal, řečeno s Nietzschem, jednou je jako by nebylo. A tak se možná nabízí rozuzlení a chápání všech těch dosud zmíněných, nahromaděných a navzájem se prolínajících kamínků mozaiky v poznámce, kterou si L. Mott poznamenala do deníku: „Autenticita, originalita, jinakost. Venuše Milétská i sousoší Laocoon jsou pravděpodobně římské kopie ztracených originálů. Známý obraz muže se zlatou přilbou byl prohlášen za dílo nepocházející z Rembrandtovy ruky. William Shakespeare je pseudonym. William Tell je jako historická postava považován mnoha historiky za fikci. Automobil KdF z roku 1936 od Ferdinanda Porsche, pozdější VW brouk, by snad neexistoval bez plánů převodovky Bély Barneye z roku 1928. Palác Knossos je z většiny výtvorem Sira Arthura Evanse. Na mnoha Beuysových retrospektivních výstavách je možné vidět jeho sochu Schneefall (1965) jen jako repliku. Když jednou potřeboval vystavit sochu na dvou výstavách současně, objednal si její kopii. Malíř Lovis von Corinth prohlásil v roce 1907 v Kasselu při kopírování obrazu Franse Halse Muž s měkkým kloboukem: ‚Frans Hals, ten nevychovaný hulvát, maloval jako já!‘ Nejznámnějším zvoníkem z Notre Dammu je Anthony Quinn a nejkrásnější Kleopatrou je stále Elizabeth Taylor. V Japonsku se staré tradiční chrámy každých 20 let rozebírají a pak zase znovu stavějí...“
Pátrání po původu a autorství se tedy může v případě našich anonymních tvůrců jevit jako marnivé, zvědavé šťourání do hnízda termitů. „Musíme brát to dobré i se zlým,“ jak by řekl s tikem v koutku úst dánský filmový režisér Lars von Trier.





Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Obsah 2016/1 Obsah 2016/1
Obsah nového čísla.
Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec Top Ten českých výtvarných umělců 90. let podle časopisu Umělec
Redakční okruh Umělce se rozhodl k vyhlášení deseti jmen umělců, kteří podle názoru jeho členů (Lenka Lindaurová, Vladan Šír, Ivan Mečl, Tomáš Pospiszyl a Karel Císař) mají zásadní význam pro českou výtvarnou scénu 90. let. Po dlouhé diskusi, na které jsme si ujasňóvali kritéria, jsme se dostali k určitým jménům, která z mnoha důvodů považujeme za důležitá pro situaci u nás i naši prezentaci…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce Má kariéra v poezii aneb Jak jsem to hodil za hlavu a oblíbil si instituce
Amerického básnika pozvali do Bílého domu, aby jim přečetl svou kontroverzní vykradačskou poezii. Vyfintěn a připraven dělat si věci po svém dospívá ke „skandálnímu“ zjištění, že již nikomu nic nevadí a že místo narážení hlavou do obecných zdí, je lepší stavět vlastní zdi či alespoň zíďky.
04.02.2020 10:17
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Velká kniha sebraných prací. Komiksy, kresby a malby poprvé pohromadě. Dva díly (LIVE a DIE) v kartonové krabici s potiskem....
Více informací...
55 EUR
66 USD
Nevíte jak volit? Jste vyděšeni chmurnými průzkumy, ztraceni ve volebních slibech a zmateni mnohoznačnými analýzami expertů?...
Více informací...
3,80 EUR
5 USD
1995, 43.5 x 28cm, Print
Více informací...
132 EUR
159 USD
1997, 35.5 x 43 cm (1 Page), Pen & Ink Comic
Více informací...
672 EUR
808 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS