Prostředí zbytné kultury Všechny články z DIVUS LIVE (blog)
Prostředí zbytné kultury

Prostředí zbytné kultury

18.02.2013 13:51

Palo Fabuš | critique | en cs de

Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Kdekoho rozhořčuje představa budoucnosti, ve které by vládnoucí politický režim zaujal jednoznačný postoj a oficiálně prohlásil, že "Kultura je zbytná". Tento výrok se dnes nese českým prostředím jako tupá ozvěna a rámuje nepřehlédnutelnou skutečnost, že od takové budoucnosti nás dělí pouze toto oficiální prohlášení - upřímné pojmenování postoje, který zde už fakticky vládne. Toto vědomí stačí k tomu, aby se zvedal odpor a ozývaly nespokojené hlasy, ale nestačí k tomu, aby se nejednalo podle toho, co je veřejně prohlašováno, ale podle toho, co se ví.

Ví se, že režimu na kultuře záleží už pouze v rovině vágních deklarací. Ví se, že mu víra v nutnost úsporných opatření slouží jako nástroj, kterým drží celé prostředí v dobrovolné zakrnělosti. Stejně tak se ví - ale jako kdyby se tomu nepřikládala příliš velká váha - že se opakovaný protest vůči této skutečnosti stal takřka nominálním, a že postrádá artikulaci reálného sporu.

Jisté je, že tento spor už nemůže být formulován při zachování pravidel vládnoucího symbolického prostředí. Prostředí, ve kterém se slova jako je bohatství, potřeba, smysl nebo nezbytnost definují slovníkem politické ekonomie. Prostředí, ve kterém sice můžeme chápat smysl kultury a její podpory úplně jinak, ale dokud to vyjadřujeme způsoby, které jsou tomuto prostředí vlastní, neurčujeme význam řečeného my, ale toto symbolické prostředí.

A jestli je dnes pro toto prostředí utahovaných opasků a mozků naprostým tabu neefektivita a mrhání, ačkoli je jejich pokryteckou zástěrkou, musíme právě tomuto přitakat a požadovat nikoli pouhé přežívání kultury, ale jako naprosté minimum akceptovat pouze její rozkvět. Kultura musí najít svou obhajobu nikoli za podmínek státní ideologie, ale za podmínek jí zcela vlastních - státu dnes cizích.

Proto je třeba jako mantinel nekompromisně odmítnout "rozumnou míru" a jednání "v rámci možností". Neservírovat kulturu jako investici, vývoz, zaměstnanost či zdroj inovací a kreativity. Nezacházet s ní jako s posledním dílem skládačky, který do státní ekonomické politiky prostě zapadá. A pokud nechceme, aby sloužila jako kolečko v soukolí, ale byla opravdu duchem celého jeho pohybu, musíme ji vidět jako něco a priori dlouhodobého. Musíme se řídit tím, že povahou problému i špatných řešení je krátkodobá perspektiva, a že nemá nejmenší smysl snažit se dlouhodobý ústup o metry a kilometry zvrátit krátkodobým ziskem centimetrů.

 

Je důležité si připustit, že stát už dávno nemá takový monopol na správu věcí, jako měl kdysi, navzdory tomu, že si tuto masku pořád drží. O veřejných věcech dnes rozhoduje síť vlivů, která se rozprostírá daleko za hranice státního aparátu, a která pomalu a neviditelně nastavuje pravidla a hodnoty prostředí. Jde o rozmanité vlivy politické i kulturní a především ekonomické. Stát už je pouze shrbeným regentem, příliš pokryteckým na to, aby se ze zoufalství, které kolem sebe šíří, dokázal vymanit. I hlučný protest už pro něj platí za audienci a důkaz, že mu ještě věříme. Bez jediného zaváhání sfoukne plamen protestu tím, že přitaká jeho oprávněnosti. Vymluví se na svoje svázané ruce a realitu, kterou prostředí nastoluje jako jedinou možnou. Ochotně sehraje svou roli v každoročním rituálu veřejného neklidu - jako u vítání jara - a oslaví s ním začátek nového cyklu starých pořádků. Antagonie zůstává povrchní a barikáda pouhou rekvizitou.

 

Řekneme-li si mezi sebou, že společnost kulturu potřebuje, že je pro nás nezbytná, budeme si rozumět - budeme vědět, že člověku náramně prospívá příležitost povystoupit alespoň na chvíli z každodenních souřadnic účelového myšlení, ze soukolí věcnosti, efektivity, plánů a odpočinku jakožto pouhého sbírání energie pro další práci. Těžko nám bude popírat, že v případě kultury opravdu nejde o potřebu a nezbytnost v pravém slova smyslu, a že bez ní nejenže lze žít, ale mnoho lidí bez ní také žije, aniž by cítili nějaké ochuzení. V dějinách najdeme mnoho příkladů, kdy se civilizace bez kultury obešly, aniž by je její absence nějak ohrozila. Při vší upřímnosti, nemáme důvod vylučovat ani možnost, že se některým civilizacím dařilo prosperovat právě i díky nepřítomnosti kultury.

Mezi přežitím a kulturou není žádný nutný vztah. Nejživější část kultury - umění - patří do stejné kategorie jako experiment. Obejdeme se bez nich, ale prohlubování našeho vztahu ke světu a jeho poznání se stane nemyslitelným. Člověk, který chce přerůst sám sebe, musí vykročit za hranice užitečného a prospěšného - musí riskovat. Příležitost ke kvalitní kultuře proto vzniká teprve tam, kde už uspokojování potřeb nevyplňuje veškerý bdělý život. Prostředí, ve kterém žijeme, nás ale ještě i dnes chválí a povzbuzuje, když se chápeme pojmů potřeby a účelu, ačkoli to děláme daleko častěji než je nezbytně nutné. A přitom už velmi dlouho nemáme důvod věnovat pozornost otázce užitečnosti víc než např. otázce počasí příštího týdne. Dalekosáhle překračujeme nutné životní podmínky pro vznik něčeho tak neužitečného ale smysluplného a smyslutvorného jako je kultura. Ostatně, proč bychom vůbec mluvili o kulturním bohatství, kdyby kultura nebyla něčím navíc, totiž nárokem luxusu?

 

Jedinou důstojnou možností je žádat mnohem víc. Nikoli přežívající, ale pouze hrdá a silná kultura může mít osvobozující vliv na prostředí, které ztrácí schopnost přisuzovat smysl věcem bez zjevného účelu. Trvejme proto na tom, že navzdory tomu, že ji nepotřebujeme, kulturu chceme!






18.02.2013 13:51

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
MIKROB MIKROB
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
04.09.2019
Kam dál?
jinde - archeologie
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje  (generace narozená kolem roku 1970)
S.d.Ch, solitéři a kultura okraje (generace narozená kolem roku 1970)
Josef Jindrák
Kdo je S.d.Ch? Osoba mnoha zájmů, aktivní v několika oblastech. V literatuře, divadle, hudbě, svými komiksy a kolážemi i ve výtvarném umění. Především je to básník a dramatik. Svou povahou a rozhodnutím solitér. Jeho tvorba se neprotíná s aktuálními trendy. Vždy staví do popředí osobní výpověď, která však může mít i velmi složitou vnitřní strukturu. Je příjemné, že je to normální člověk a…
Číst více...
austrálie
Tomatová omáčka na vepřové Moo Shoo
Charlie Citron
Číst více...
reportáž
Litevská jízda
Litevská jízda
Arunase Gudaitas
Aš menininkas – Aš save myliu Vincent van Gogh v jednom z dopisů bratrovi označil kavárnu za místo, kde člověk může lehce zešílet. Kavárna Centra současného umění (CAC) v litevském Vilniusu je takovým místem. Důvěrní znalci místních poměrů ji označují za “velmi bohémskou”, a skutečně na rozdíl od tradičně sterilních a předražených muzeálních občerstvení se atmosféra v kavárně CAC zdá navýsost…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD
Nevíte jak volit? Jste vyděšeni chmurnými průzkumy, ztraceni ve volebních slibech a zmateni mnohoznačnými analýzami expertů?...
Více informací...
3,80 EUR
4 USD
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
8 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDON

 

SKLAD
Arch 8, Resolution Way, Deptford

London SE8 4NT, Spojené Království
Otevřeno na objednávku.

 

KANCELÁŘ
7 West Street, Hastings
East Sussex, TN34 3AN
, Spojené Království
Open on appointment
 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

DIVUS
NOVA PERLA
Kyjov 37, 407 47 Krásná Lípa
Česká Republika

divus@divus.cz
420 222 264 830, +420 602 269 888

Otevřeno denně od 10:00 do 18:00
a na objednávku.

 

DIVUS BERLIN
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno na objednávku.

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus 23.05.-17.06.2017 STU MEAD & MIKE DIANA IN PARIS