Umělec 2012/1 >> Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas Witch Hunt Přehled všech čísel
[b]Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas [i]Witch Hunt[/i][/b]
Časopis Umělec
Ročník 2012, 1
6,50 EUR
9 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas Witch Hunt

Umělec 2012/1

16.01.2013 15:13

Matthias Reichelt | profil | en cs de

Delaine Le Bas hledá mezi démonizací a romantizací romské kultury subtilní skutečnost, kterou zakrývá nejedno klišé, stereotyp a zjednodušování. Strakatou neškodnost její přebarevné instalace doplňuje četba neméně barvitých novinových zpráv.

Delaine Le Bas má ráda pestré oblečení a tato záliba se přenáší i na její rozsáhlou a barvitou instalaci Witch Hunt. Ze zdánlivě nevyčerpatelného fundusu těch nejrůznějších materiálů kombinuje obšírnou inscenaci, kterou vítá návštěvníky. Uprostřed kaple a v apsidě bývalé nemocnice a dnešního Künstlerhausu Bethanien měla Le Bas začátkem listopadu 2011 příležitost k realizaci prozatím největší verze své práce v rámci výstavy Reconsidering Roma — Aspects of Roma and Sinti Life in Contemporary Art1. Le Bas představuje tuto instalaci od roku 2009 na různých místech v Evropě coby nedokončenou práci.

V Berlíně aranžovala Le Bas množství prvků formou jeviště a jakéhosi parkuru, kterým je možno se procházet. Opulentní barevnost, mix z panenek, dětských hraček, různých kýčovitých předmětů, vyšívánek, malůvek, písma, nástěnek, masek ve zdánlivě hravém aranžmá dětského pokoje vyvolávají na první pohled dojem jakési strakaté neškodnosti.

Motiv honů na čarodějnice z doby ranného novověku, při kterých heretičky nebo na tehdejší poměry nekonvenčně žijící ženy, k nimž patřily i Cikánky, byly za čarodějnictví, rouhání a posedlost ďáblem páleny na hranici nebo končily na šibenici, prodlužuje Delaine Le Bas až do současnosti a dává do souvislosti s proticikánským a rasistickým pronásledováním v dnešní Evropě všeobecně, ve Velké Británii pak konkrétně.

Uprostřed chrámové lodi se nad převážně červeným kobercem tyčí stan s dvěma postavami. Tento motiv poukazuje na mýtus kočovnictví, který je nadále tvrdošíjně považován za podstatný znak kultury Romů a Sintů, přestože velká většina z nich žije životem běžných občanů a vykonává normální povolání. Toto klišé nereflektuje skutečnost, že důvody pro tuto někdejší vysokou mobilitu je třeba hledat v dezintegraci a vyloučení z většinové společnosti. Vytěsňování ze společnosti, útoky a pogromy nutily Romy být stále v pohybu, stále na cestách. V průběhu staletí si některé z národnostních skupin, které jsou nepřesně označovány souhrnným pojmem Romové a Sintové, osvojily kočování, které se pak stalo i součástí jejich kultury.

Jedna postava, spící, leží ve stanu, zatímco druhá, velikosti dítěte, hlídá před stanem. Stěny stanu jsou zdobeny figurativní malbou a textilními aplikacemi, obrázek tvoří dvě copaté děti, hrající si na honěnou.

Zdobení, ornamentální nástěnné závěsy a koberce jsou prvky cikánské kultury, které Le Bas používá, aby je promísila s jinými, dalšími odkazy. Uprostřed Mikymauzů, motýlů a koní je přítomna i Smrtka coby posel smrti. Hlava jedné panny na houpacím koni trčí v gilotině. Připomíná to krutý pohádkový svět bratří Grimmů. Sladké a světlé se tu sráží s černí à la Edgar Allan Poe, hravé s hororem, nebe s peklem, v apsidě trůní černá madona s bílým děckem a před ní, na schodech z apsidy do chrámové lodi, zase malá dětská madona. K jejím nohám položila Le Bas knihu E. J. Mishana z 60. let The Costs of Economic Growth. V ní kritizuje Mishan výlučně na růst orientovaný kapitalistický systém a systému imanentní konsumerismus, který uměle vytváří potřeby, čímž nutně produkuje nové problémy.

V rozhovoru zmiňuje Le Bas typická cikanská povolání, která mají svůj původ v tradiční chudobě cikánů, speciálně pak sběr kovu a šrotu za účelem získání cenných surovin. Přístup Le Bas je komplexní a politicky solidarizující, zasazuje se za ekologické zacházení s přírodou, na druhé straně si je ale též vědoma, jak rychle jsou v krizových časech celé národnostní skupiny stigmatizovány a stávají se cílem kolektivních agresí. Obraz Cikána byl z perspektivy společnosti vždy dvojí: na jedné straně romantická idealizace kočovníků s muzikou v krvi, kteří si umí užívat života, jak je známé z filmových komedií Emira Kusturicy, na druhé straně jsou Cikáni zase demonizováni a představují společenské zlo.

Delaine musí v rozhovorech ve Velké Británii často obhajovat svou příslušnost k British Travellers (jak se Romové v Británii sami nazývají). Média ji zpochybňují pro její vzdělání. Stigmatizace Romů jako nevzdělanců, už jen kvůli jejich domnělé mobilitě, je zjevně těžko vymýtitelný předsudek. Přitom právě v posledních letech vystupuje v mnoha vědeckých disciplinách stále víc vysokoškolsky vzdělaných lidí v roli romských aktivistů s cílem tento obraz poupravit. Na druhé straně ovšem mnozí svou etnickou příslušnost z obavy diskriminace v zaměstnání raději zamlčují.

Zprávy ze světa rasismu a diskriminace, které jsou v její prostorové instalaci zapracovány, tak jen potvrzují politiku vytěsňování, praktikovanou v mnoha evropských státech vůči největší evropské menšině, která čítá odhadem až dvanáct milionů příslušníků. Definování, osvědčování jinakosti, vyčleňování ze společnosti, to je strategie většinové společnosti, která je stále v platnosti. Za německého nacismu měla za následek smrt půl milionu evropských Sintů a Romů.

Nad apsidou vlaje evropská vlajka a jako citát „Safe European Home“, název jedné písně britské punkové skupiny The Clash, za nějž Delaine Le Bas umístila otazník. Takto kladená otázka může mít z pohledu Romů a migrantů z mimoevropských zemí jen zápornou odpověď, což Delaine Le Bas demonstruje během vernisáže preformancí2, při níž nechala dvanáct návštěvníků výstavy předčítat aktuální zprávy z britského tisku o brutálním zásahu policie při vyklízení statku Dale Farm v Sussexu, kde do té doby sídlilo 86 rodin Travellers.

 

Z němčiny přeložil Filip Jirouš.

 

1 Koncept Lith Bahlmann, organizováno společně s autorem tohoto textu, 12. 11. — 11. 12. 2011, ve výstavní síni  Kunstquartier  Kreuzberg. Stejnojmenná publikace v německé a anglické verzi vyšla v nakladatelství Wallstein v Göttingenu. Viz: www.reconsidering-roma.de. Práce umělkyně Le Bas byla vystavena zároveň i na společné výstavě v galerii Kai Dikhas, („Ort des Sehens“) v Berlíně, věnující se výlučně umění Romů a Sintů.

2 Při vernisáži Reconsidering Roma 11. listopadu 2011 v Kunstquartier Bethanien, Berlín.



Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Delaine Le Bas Foto: Matthias Reichelt


16.01.2013 15:13

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona Činy, přečiny a myšlenky Perského krále Medimona
V oblasti kultury již není nic, co by nebylo použito, vyždímáno, obráceno naruby a v prach. Klasickou kulturu dnes dělá „nižší vrstva“. Ve výtvarném umění jsou někdy umělci pro odlišení nazýváni výtvarníky. Ostatní umělci musí hledat v jiných vodách a bažinách, aby předvedli něco nového, jiného, ne-li dokonce ohromujícího. Musí být přízemní, všední, političtí, manažerští, krutí, hnusní nebo mimo…
Nick Land — experiment s nehumanismem Nick Land — experiment s nehumanismem
Nick Land byl britský filozof, který už není, aniž by byl mrtev. Jeho takřka neurotický zápal pro šťourání se v jizvách skutečnosti svedl nemálo nadějných akademiků na obskurní cesty tvorby, která obtěžuje svou původností. Texty, které po něm zůstaly, dosud spolehlivě znechucují, nudí a pudí k vykastrování jejich zařazením do „pouhé“ literatury.
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
S.d.Ch.
23.01.2014 00:58
Kam dál?
moscow essay
...a zatím v Moskvě
...a zatím v Moskvě
Diana Mačulina
V Moskvě se poslední dobou dostává do módy současné umění. Vznikají soukromé nadace a muzea, před art-centrem Vinný závod stála den po zahájení výstavy Věřím fronta zájemců všech věkových i sociálních skupin, bez ohledu na to, že v pondělí by všichni měli být v práci. Nemá však příliš smysl přemítat o tom, proč umění konečně přestalo být elitářskou „dohodou zasvěcených“ a najednou je…
Číst více...
profil
MIKROB
MIKROB
Uroš Djurić
"Sto třicet kilo tuku, svalů, mozku a čisté síly na současné srbské umělecké scéně soustředěných do 175 cm vysokého, 44 let starého těla. Jeho majitel je známý pod množstvím jmen, včetně pojmenování Bambus, Mexikán, Ženich, Sráč, ale nejčastěji je známý jako hrdina všech ztroskotanců, bojovník za práva bezdomovců, lidový umělec, bavič maloměšťáků, domácí anarchista, sběratel desek, milovník…
Číst více...
řešení
Goshka Macuga: Povaha šelmy.Whitechapel Gallery, Londýn.
Goshka Macuga: Povaha šelmy.Whitechapel Gallery, Londýn.
Lizzy Le Quesne
Svou instalací Povaha šelmy vytvořila polská výtvarnice žijící v Londýně a kandidátka na Turnerovu cenu za rok 2008 výjimečné místo pro veřejná setkání. Směle vystavila svou vlastní sochu vedle jednoho z Picassových vrcholných děl ve spojení se staršími i současnými dokumenty a archiváliemi. Vzniklo tak působivé moderní dílo vypovídající o komplexních, historií poučených lidských pudech. Zkoumá…
Číst více...
street art
Ernesto Muñiz:  Oltáře uprostřed městské guerrilly / Stručný návod do katolické extremistické estetiky
Ernesto Muñiz: Oltáře uprostřed městské guerrilly / Stručný návod do katolické extremistické estetiky
Jorge Flores-Oliver
Nejsnáze rozpoznatelným uměním pro tradičně katolický národ je umění náboženské (a to navzdory rostoucímu zmatku, který ohrožuje zmíněné vyznání bouřlivým růstem sektářských církví, které mu v průběhu let ukradly prostory k existenci). Tlupy, kterými jsou každý víkend nacpány kostely, navykly své oči na ony hrozné malby a cuasi gore sochy krvácejících Kristů nesoucích svůj těžký kříž s trnovou…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
9 USD
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
9 USD
Konceptuální malíř Tomáš Lahoda vytvořil podle vlastních kreseb z dětství, jež nesou zkomolený název Ikebama, současné kýčovité...
Více informací...
3,62 EUR
5 USD
BĚHEM ČETBY BY SE MOHLO NĚKOMU ZDÁT, ŽE NAVZDORY SVÝM PŘEDCHOZÍM TIRÁDÁM SMĚŘUJI OD LOUTEK K HERCŮM. TO ZDÁNÍ BY BYLO SPRÁVNÉ,...
Více informací...
9 EUR
12 USD

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7879 315 715

 

Beth Fox
news@divus.org.uk,, +44 (0) 7583 392 144

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PRAHA
Bubenská 1, 170 00 Praha 7, Česká republika
divus@divus.cz, +420 245 006 420

Otevřeno denně mimo neděle od 11:00 do 22:00

 

DIVUS BERLÍN
Schönhauser Allee 167c, 10435 Berlín, Německo
berlin@divus.cz

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Navštivte Divus v Londýně | Enclave 5, 50 Resolution Way | Jednu stanici z London Bridge do Deptfordu a jste tam!