Časopis Umělec 2012/1 >> Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas Witch Hunt Přehled všech čísel
[b]Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas [i]Witch Hunt[/i][/b]
Časopis Umělec
Ročník 2012, 1
6,50 EUR
7 USD
Zaslat tištěné číslo:
Objednat předplatné

Don’t tell us who we are. Instalace Delaine Le Bas Witch Hunt

Časopis Umělec 2012/1

16.01.2013 15:13

Matthias Reichelt | profil | en cs de

Delaine Le Bas hledá mezi démonizací a romantizací romské kultury subtilní skutečnost, kterou zakrývá nejedno klišé, stereotyp a zjednodušování. Strakatou neškodnost její přebarevné instalace doplňuje četba neméně barvitých novinových zpráv.

Delaine Le Bas má ráda pestré oblečení a tato záliba se přenáší i na její rozsáhlou a barvitou instalaci Witch Hunt. Ze zdánlivě nevyčerpatelného fundusu těch nejrůznějších materiálů kombinuje obšírnou inscenaci, kterou vítá návštěvníky. Uprostřed kaple a v apsidě bývalé nemocnice a dnešního Künstlerhausu Bethanien měla Le Bas začátkem listopadu 2011 příležitost k realizaci prozatím největší verze své práce v rámci výstavy Reconsidering Roma — Aspects of Roma and Sinti Life in Contemporary Art1. Le Bas představuje tuto instalaci od roku 2009 na různých místech v Evropě coby nedokončenou práci.

V Berlíně aranžovala Le Bas množství prvků formou jeviště a jakéhosi parkuru, kterým je možno se procházet. Opulentní barevnost, mix z panenek, dětských hraček, různých kýčovitých předmětů, vyšívánek, malůvek, písma, nástěnek, masek ve zdánlivě hravém aranžmá dětského pokoje vyvolávají na první pohled dojem jakési strakaté neškodnosti.

Motiv honů na čarodějnice z doby ranného novověku, při kterých heretičky nebo na tehdejší poměry nekonvenčně žijící ženy, k nimž patřily i Cikánky, byly za čarodějnictví, rouhání a posedlost ďáblem páleny na hranici nebo končily na šibenici, prodlužuje Delaine Le Bas až do současnosti a dává do souvislosti s proticikánským a rasistickým pronásledováním v dnešní Evropě všeobecně, ve Velké Británii pak konkrétně.

Uprostřed chrámové lodi se nad převážně červeným kobercem tyčí stan s dvěma postavami. Tento motiv poukazuje na mýtus kočovnictví, který je nadále tvrdošíjně považován za podstatný znak kultury Romů a Sintů, přestože velká většina z nich žije životem běžných občanů a vykonává normální povolání. Toto klišé nereflektuje skutečnost, že důvody pro tuto někdejší vysokou mobilitu je třeba hledat v dezintegraci a vyloučení z většinové společnosti. Vytěsňování ze společnosti, útoky a pogromy nutily Romy být stále v pohybu, stále na cestách. V průběhu staletí si některé z národnostních skupin, které jsou nepřesně označovány souhrnným pojmem Romové a Sintové, osvojily kočování, které se pak stalo i součástí jejich kultury.

Jedna postava, spící, leží ve stanu, zatímco druhá, velikosti dítěte, hlídá před stanem. Stěny stanu jsou zdobeny figurativní malbou a textilními aplikacemi, obrázek tvoří dvě copaté děti, hrající si na honěnou.

Zdobení, ornamentální nástěnné závěsy a koberce jsou prvky cikánské kultury, které Le Bas používá, aby je promísila s jinými, dalšími odkazy. Uprostřed Mikymauzů, motýlů a koní je přítomna i Smrtka coby posel smrti. Hlava jedné panny na houpacím koni trčí v gilotině. Připomíná to krutý pohádkový svět bratří Grimmů. Sladké a světlé se tu sráží s černí à la Edgar Allan Poe, hravé s hororem, nebe s peklem, v apsidě trůní černá madona s bílým děckem a před ní, na schodech z apsidy do chrámové lodi, zase malá dětská madona. K jejím nohám položila Le Bas knihu E. J. Mishana z 60. let The Costs of Economic Growth. V ní kritizuje Mishan výlučně na růst orientovaný kapitalistický systém a systému imanentní konsumerismus, který uměle vytváří potřeby, čímž nutně produkuje nové problémy.

V rozhovoru zmiňuje Le Bas typická cikanská povolání, která mají svůj původ v tradiční chudobě cikánů, speciálně pak sběr kovu a šrotu za účelem získání cenných surovin. Přístup Le Bas je komplexní a politicky solidarizující, zasazuje se za ekologické zacházení s přírodou, na druhé straně si je ale též vědoma, jak rychle jsou v krizových časech celé národnostní skupiny stigmatizovány a stávají se cílem kolektivních agresí. Obraz Cikána byl z perspektivy společnosti vždy dvojí: na jedné straně romantická idealizace kočovníků s muzikou v krvi, kteří si umí užívat života, jak je známé z filmových komedií Emira Kusturicy, na druhé straně jsou Cikáni zase demonizováni a představují společenské zlo.

Delaine musí v rozhovorech ve Velké Británii často obhajovat svou příslušnost k British Travellers (jak se Romové v Británii sami nazývají). Média ji zpochybňují pro její vzdělání. Stigmatizace Romů jako nevzdělanců, už jen kvůli jejich domnělé mobilitě, je zjevně těžko vymýtitelný předsudek. Přitom právě v posledních letech vystupuje v mnoha vědeckých disciplinách stále víc vysokoškolsky vzdělaných lidí v roli romských aktivistů s cílem tento obraz poupravit. Na druhé straně ovšem mnozí svou etnickou příslušnost z obavy diskriminace v zaměstnání raději zamlčují.

Zprávy ze světa rasismu a diskriminace, které jsou v její prostorové instalaci zapracovány, tak jen potvrzují politiku vytěsňování, praktikovanou v mnoha evropských státech vůči největší evropské menšině, která čítá odhadem až dvanáct milionů příslušníků. Definování, osvědčování jinakosti, vyčleňování ze společnosti, to je strategie většinové společnosti, která je stále v platnosti. Za německého nacismu měla za následek smrt půl milionu evropských Sintů a Romů.

Nad apsidou vlaje evropská vlajka a jako citát „Safe European Home“, název jedné písně britské punkové skupiny The Clash, za nějž Delaine Le Bas umístila otazník. Takto kladená otázka může mít z pohledu Romů a migrantů z mimoevropských zemí jen zápornou odpověď, což Delaine Le Bas demonstruje během vernisáže preformancí2, při níž nechala dvanáct návštěvníků výstavy předčítat aktuální zprávy z britského tisku o brutálním zásahu policie při vyklízení statku Dale Farm v Sussexu, kde do té doby sídlilo 86 rodin Travellers.

 

Z němčiny přeložil Filip Jirouš.

 

1 Koncept Lith Bahlmann, organizováno společně s autorem tohoto textu, 12. 11. — 11. 12. 2011, ve výstavní síni  Kunstquartier  Kreuzberg. Stejnojmenná publikace v německé a anglické verzi vyšla v nakladatelství Wallstein v Göttingenu. Viz: www.reconsidering-roma.de. Práce umělkyně Le Bas byla vystavena zároveň i na společné výstavě v galerii Kai Dikhas, („Ort des Sehens“) v Berlíně, věnující se výlučně umění Romů a Sintů.

2 Při vernisáži Reconsidering Roma 11. listopadu 2011 v Kunstquartier Bethanien, Berlín.





16.01.2013 15:13

Komentáře

Článek zatím nikdo nekomentoval

Vložit nový komentář

Doporučené články

Le Dernier Cri  a černý penis v Marseille Le Dernier Cri a černý penis v Marseille
To člověk neustále poslouchá, že by s ním chtěl někdo něco společně udělat, uspořádat, zorganizovat ale, že… sakra, co vlastně... nám se to, co děláte, tak líbí, ale u nás by to mohlo někoho naštvat. Je sice pravda, že občas z nějaké té instituce nebo institutu někoho vyhodí, protože uspořádal něco s Divusem, ale když oni byli vlastně hrozně sebedestruktivní… Vlastně potřebovali trpět a jen si…
Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem Zkažený / Rozhovor s Jimem Hollandsem
„Musíš člověku třikrát potřást rukou a přitom mu upřeně hledět do očí. To je způsob, jak si s jistotou zapamatovat jméno. Takhle jsem si postupně pamatoval jménem pět tisíc lidí, kteří kdy přišli do Horse Hospital radil mi naposledy Jim Hollands, autor experimentálních filmů, hudebník a kurátor. Dětství prožil v těžké sociální situaci a často žil na ulici. Živil se také jako dětský prostitut a…
Magda Tóthová Magda Tóthová
Práce Magdy Tóthové zpracovávají moderní utopie, sociální projekty a jejich ztroskotání s pomocí výpůjček z pohádek, bájí a science fiction. Probírají osobní i společenské otázky nebo témata soukromého a politického rázu. Personifikace je dominantním stylovým prostředkem všudypřítomné společenské kritiky a hlavní metodou užívání normotvorných prvků. Například v práci „The Decision” („Rozhodnutí“)…
Nevydařená koprodukce Nevydařená koprodukce
Když se dobře zorientujete, zjistíte, že každý měsíc a možná každý týden máte šanci získat na svůj kulturní projekt peníze. Úspěšní žadatelé mají peněz dost, průměrní tolik, aby dali pokoj a neúspěšné drží v šachu ta šance. Naprosto přirozeně tedy vznikly agentury jen za účelem žádání a chytré přerozdělování těchto fondů a také aktivity, které by bez možnosti finanční odměny neměly dostatek…
ArtLeaks
27.07.2014 19:39
Kam dál?
Albánie
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Červená, žlutá a modrá uprostřed ničeho
Jiří Ptáček
I Na plakátě ve vestibulu velkého tiranského hotelu, kde jsme se nakonec neubytovali, nás jakási turistická kancelář lákala sloganem “Albánie: poslední tajemství”. Oslovilo nás to, přestože jsme vůbec nechtěli poznávat pamětihodnosti, co přestály řádění Envera Hodži, ale pouze zjistit, co to znamená Tiranské bienále 2. Před dvěma lety se uskutečnilo poprvé a jeho patron Gian Carlo Politi se…
Číst více...
sympózium
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Hrobařské Laboratorium / Konceptuální sympozium ve Vyšných Ružbachoch
Jiří Surůvka
Výtvarné sympozium, které pořádal spolek C+Sart tentokrát ve spolupráci s obcí Vyšné Ružbachy a Muzeem V. Löfflera v Košicích, probíhá ve dvouletých intervalech již počtvrté. Předtím bylo v Prešově (92), Vysokých Tatrách (94) a Košicích (96). Cílem kurátorů Vlado Beskida (SK) a Harma Luxe (CH) bylo v širším rámci navázat komunikaci umělců ze středoevropského prostoru (byli pozváni dva Češi, jeden…
Číst více...
reportáž
Ve stínu hrdinů
Ve stínu hrdinů
Alena Boika
Když jsem před někým řekla, že mám letět do Biškeku na Druhou mezinárodní výstavu současného umění, první otázka zněla „A kde to je?“ Vysvětlila jsem, že Biškek je hlavní město Kyrgyzstánu, načež se obličej naproti mně protáhl a já jsem musela doplnit, že to je ve Střední Asii v horách u jezera Issyk-Kul. Druhá otázka pak byla „Tam se něco děje?“ Tak se ale mohli ptát pouze lidé neznalí, neboť…
Číst více...
svaly
Dobrodružství svaloviny
Dobrodružství svaloviny
Jan Suk
"Místo vykládání potřebujeme umění milovat. Susan Sontag Před dvěma lety jsem v lublaňské galerii uviděl fotografii, záznam z performance jednoho balkánského umělce (jehož jméno jsem už dávno zapomněl), na které umělec vzpírá a posiluje. Kontrast jeho svalnatého těla zasazeného do intelektuálního kontextu galerie mne nesmírně nadchl. V tu dobu jsem zrovna četl knihu Magic of the State od…
Číst více...
Knihy, multimédia a umělecká díla, která by Vás mohla zajímat Vstoupit do eshopu
American Issue
Více informací...
6,50 EUR
7 USD
Back to Roots Issue
Více informací...
6,50 EUR
7 USD
BĚHEM ČETBY BY SE MOHLO NĚKOMU ZDÁT, ŽE NAVZDORY SVÝM PŘEDCHOZÍM TIRÁDÁM SMĚŘUJI OD LOUTEK K HERCŮM. TO ZDÁNÍ BY BYLO SPRÁVNÉ,...
Více informací...
9 EUR
10 USD

Studio

Divus a jeho služby

Studio Divus navrhuje a vyvíjí již od roku 1991 ojedinělé návrhy projektů, prezentací nebo celých prezentačních cyklu všech druhů vizuálních materiálů. Realizujeme pro naše klienty kompletní řešení i jednotlivé kroky. Pro práci využíváme spojení nejmodernějších s klasickými technologiemi, což umožňuje širokou škálu řešení. Výsledkem naší práce jsou nejen produkční, tiskové a digitální projekty, od propagačního materiálu, plakátu, katalogu, knihy, přes návrhy a realizace plošné i prostorové prezentace v interiéru nebo exteriéru po digitální zpracování obrazu nebo publikování na internetu, ale realizujeme i digitální filmové projekty, včetně střihu, ozvučení, animace. Tyto technologie používáme i pro tvorbu webových stránek a interaktivních aplikací. Naší předností je ...

 

Citát dne. Vydavatel neručí za jakékoliv psychické i fyzické stavy, jenž mohou vzniknout po přečtení citátu.

Osvícení přichází vždycky pozdě.
KONTAKTY A INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY Celé kontakty redakce

DIVUS LONDÝN
Enclave 5, 50 Resolution Way
London SE8 4AL, Velká Británie

 

Otevřeno od středy do soboty mezi 12:00 a 18:00

 

Kancelář: +44 (0) 20 8692 5157

 

Ivan Mečl
ivan@divus.org.uk, +44 (0) 7526 902 082

 

Shop
shop@divus.org.uk, +44 (0) 20 8692 5157

DIVUS PERLA
Areál bývalé papírny, Nádražní 101
252 46 Vrané nad Vltavou, Česká republika
ivan@divus.cz, +420 602 269 888

Otevřeno od středy do neděle od 11:00 do 18:00.
Od 15.12
do 15.1. pouze na telefonickou objednávku.

 

DIVUS BERLIN
v ZWITSCHERMASCHINE
Potsdamer Str. 161, 10783 Berlin, Germany

berlin@divus.cz, +49 (0) 1512 9088 150
Otevřeno od středy do soboty od 14:00 do 19:00

 

DIVUS VÍDEŇ 
wien@divus.cz
DIVUS MEXICO CITY
mexico@divus.cz
DIVUS BARCELONA
barcelona@divus.cz
DIVUS MOSKVA & MINSK
alena@divus.cz

NOVINY Z DIVUSU DO MAILU
Divus Navštivte Divus v Londýně | Enclave 5, 50 Resolution Way | Jednu stanici z London Bridge do Deptfordu a jste tam!